ALIVE & DIRECT’! (Kapitola VII.)
„Had a dream in the night
Where my arm and the bezel broke
Woke up in the morning raised up start selling hella dope“
From 1:1[FKDUP.BEZEL] by Pink Siifu feat. Conquest Tony Phillips, bbymutha & Elheist
40. ZelooperZ – Dali Ain’t Dead
Dali Ain’t Dead aneb beaty a slova roztékající se v jeden podmanivý celek – ZelooperZ je zpátky s další porcí vysoce oktanového surrealistického rapu. Detroitský umělec z uskupení Bruiser Brigade loni v únoru vydal skvělou desku Dear psilocybin (w/ Real Bad Man), v jeho mysli se ovšem skrývá tolik nápadů, že jedno album mu je málo. Produkci nejnovější desky si vzal na starost dilip, jehož rukopis je každému fanouškovi ZelooperZe dobře známý. Rapper v názvu desky podobně, jako na albu Van Gogh’s Left Ear z roku 2021, cituje slavného malíře. Spojitost se Salvadorem Dalím není prvoplánová, ZelooperZ opravdu tvoří surrealistický pohlcující rap, u kterého máš pocit, že se roztéká a zaplavuje veškerý prostor. Jeho hudba působí na smysly, v průběhu desky tě tak nejedna skladba naplno pohltí. Od Hypnagogia, přes Broke Ass Hoes až po Play W Your Pride – Dali Ain’t Dead je hravá a zábavná deska, která nikdy nepustí nohu z plynu.
39. Nicholas Craven & Boldy James – Late To My Own Funeral
Boldy James loni psal rapovou historii – vydal devět projektů. Spousta z nich je opravdu skvělých, do listu se ale mohl dostat jen jeden. A tím je Late To My Own Funeral. Proč? Když spojí síly kanadský architekt melancholie Nicholas Craven a detroitský realista Boldy James, nemůže z toho vzniknout nic jiného než syrová, precizně vystavěná deska, která neslibuje útěk, ale konfrontaci. Late To My Own Funeral je projekt, který si nevezme pozornost násilím, ale podmaní si tě tiše, důsledně, jako nevyřčená vzpomínka, který se ti připomene ve chvíli, kdy zrovna potřebuješ být silný. Boldy rapuje tak, jak žije, s odstupem, klidem, bolestí i mírou cynismu, která není na efekt, ale na přežití. Každá sloka zní, jako by ji pronášel s pohledem upřeným do země, kde je pohřbené minulé já, i minulí přátelé. Craven k tomu staví kulisu, která není okázalá, ale neuvěřitelně filmová. Samply se vinou jako vzpomínky, bicí jsou pevné, ale nikdy nestrhávají pozornost. Craven nechává Boldymu prostor, ale zároveň vytváří rám, který dává celému albu konceptuální tíhu a krásu. Melancholie tu není jen nálada, ale hlavní postava. Závěrečný track AT&T to všechno uzavírá silou, která nenabízí vykoupení, jen další pohled na to, jak složité je přežít se ctí.
38. Freddie Gibbs & The Alchemist – Alfredo II
Freddie Gibbs je rapper, který nám svými nejlepšími alby dokáže připomenout, že patří mezi nejlepší z nejlepších. Naposledy tak učinil v roce 2020, když se s producentem The Alchemistem spojil na desce Alfredo, kdy introspektivní osobité vyprávění za dunění filmových a propracovaných beatů umělci stylizovali jako monumentálním mafiánský příběh. V roce 2022 vydal rozporuplně přijatou desku $oul $old $eparately a v roce 2024 skvělé a velmi zranitelné album You Only Die 1nce. Přesto jsme na jeho další speciální projekt, který otřese celou scénou, čekali až do minulého roku. Jak snímek Alfredo uvedl: The Alchemist a Freddie Gibbs se vydali do Japonska a pokračují ve své rapové sáze. Alfredo II je fenomenální cesta, rozmanitější, zvláštnější a magičtější než její předchůdce. Naostři katanu.
The Alchemist neprodukuje pouze beaty, ale tvoří příběh – pomocí samplů, skitů a nekonečné zásobě nápadů. Jeho cit pro detail a péče o každé album z něj dělá jedinečného producenta, jehož díla milují miliony lidí na světě. Alfredo II má osobitou a magickou atmosféru, deska je rapový blockbuster plný hitů, přesto je opravdu autorská a výrazná. Freddie Gibbs rapuje s urgencí, grácií a technickou precizností. Jeho výrazný hlas a neúprosné flows si prosekávají cestu čtrnácti skvělými beaty stejně klidně, jako lety ošlehaný samuraj. Freddie na posledních albech dozrál a životní zkušenosti nechává zářit ve svých textech, přesto neztrácí nic ze svého výrazného humoru. Vždycky se považoval za outsidera, svůj komplikovaný vztah s rapgame reflektuje například na skladbě Jean Claude. A i přesto, že je pro mnohé outsiderem, tak tímhle albem dokazuje, že již skoro dvě dekády formuje generace nadcházejících umělců. Track Ensalada (Ft. Anderson .Paak) nám připomněl, že když Freddie a Alc chtějí, jsou opravdu nedosažitelní.
37. AKAI SOLO – No Control, No Glory
Jak ustát chaos světa kolem nás? No Control, No Glory. Tisíc a jedna podnětných bars aneb AKAI SOLO vydal další album. Rapper z Brookylnu, pohybující se skrze zmatečný, nečitelný a propletený zeigeist jako Grip kapitán, již řadu let patří mezi nejvýraznější současné rappery. Právě onen chaos je devízou jeho rapového stylu, který je nejen jedinečný, ale i inovativní. Album No Control, No Glory je další sondou do jeho mysli, ve které se zhruba po třech skladbách ztratíš, ale právě to je na desce krásné. Probouzí v nás touhu objevovat a poznávat, rozbíjí stereotypy, pořádek a konvence. AKAI udělal další krok k údernějšímu soundu, beaty, které si vybírá, nedokážeme smysluplně škatulkovat, pokud tě baví hudba umělců jako MIKE, Earl Sweatshirt, Sideshow či Niontay, tahle deska by mohla být pro tebe. AKAI si navíc vybral beaty od sebranky opravdu talentovaných producentů: Wavy Bagels, Lonesword, groundskeepr, August Fanon, charlieonthetrack, Mari Geti, coffeeblack, Stability, Shungu, playahaze, všichni tihle umělci si zaslouží tvoji pozornost. „When I say ‘free the world’, I don’t forget nada.“ Free Tigray, Sudan, Kongo, Gaza.
36. El Cousteau – Dirty Harry 2
Když si pustíš Dirty Harry 2, máš pocit, že tě někdo vtáhne do města, kde to voní benzínem, potem a parfémem zároveň. El Cousteau tě nešetří, beaty jsou těžké, texty místy jak zpověď, jindy jako filmová scéna. Dirty Harry 2 je deska, která jede na hraně euforie a paranoie, a právě v tom je její síla. Supa Cousteau s A$AP Rockym je přesně ten moment, kdy se svět velkých jmen potká s osobní vizí. Rocky slovy kreslí svůj barvitý braggadocio flex rap, zatímco Cousteau přináší nadhled, který ti připomene, že za tím vším pozlátkem je realita, jež bolí. Vzniká tak kontrast, který tě donutí slyšet obě polohy zároveň, oslavy i varování. Deska nabízí mnohem více, než pouhé hvězdné featy. Bergamot nebo 08.04.2024 působí skoro jako deníkové zápisy. Chvíle, kdy ti Cousteau dovolí vidět jeho svět bez masek. A pak přijde třeba Pico s Earlem Sweatshirtem a projekt se zlomí do melancholie, která se drží tvé hlavě ještě dlouho po dohrání.
35. Lukah & Statik Selektah – A Lost Language Found
Když přijde řeč na monumentální konceptuální alba, nikdo je netvoří lépe než Lukah. Umělec z Memphisu patří mezi nejlepší rappery své generace. Jeho desky nabízí jednotný a ucelený zvuk, přesto na nich najdete pestrou škálu hutných beatů, jako boom bap, g-funk a soul. Za mikrofonem je Lukah naprosto neprůstřelný a rapuje s urgencí jemu vlastní. Jeho největší zbraní jsou ovšem samotné texty a na ně napojené koncepty alb, což nám dokázal již alby Raw Extractions (2022), Permanently Blackface (The 1st Expression) (2023) či Temple Needs Water. Village Needs Peace. (2024). Výjimkou není nejnovější projekt. Na desce A Lost Language Found produced by Statik Selektah rozebírá sociální nerovnosti skrze diskuzi o jazyku. Jak avizuje druhá skladba – South Still Speaking, Lukah reprezentuje Memphis nejen s pýchou, ale i s citem pro detail. Kulturou místa, které umělce formovalo, je celá deska protkaná, což naznačuje i seznam hostů – Killer Mike, Bun B, Termanology, Passport Rav, Propain, Jay Worthy, Evryday Saints, Stooky Bros, 8Ball, Adajyo. Ano, čteš dobře, na desce hostuje legendární 8Ball. Lukah naprosto jedinečným a komplexním způsobem reflektuje roli jazyka v americké společnosti, jeho místo v nespravedlivém systému i sílu, kterou s pomocí něho lidé disponují. Čtrnáct skladeb, dva mistři ve svých oborech a 69 minut prvotřídního rapu.
34. PremRock – Did You Enjoy Your Time Here…?
Label Backwoodz Studioz je zárukou kvality. Každý rok s tímto labelem je opravdová jízda a my měsíc co měsíc v napětí očekáváme, co si pro nás billy woods a ostatní jedineční umělci z labelu připraví. Minulý rok v březnu se oslovo přihlásil PremRock, člen dua ShrapKnel, se svou novou sólovou deskou Did You Enjoy Your Time Here…?. Na albu ze všech pomyslných úhlů pohledu nahlíží na jednoduchou otázku: Did You Enjoy Your Time Here? PremRock rapuje s citlivostí ostříleného veterána a s empatií člověka, který se upřímně zajímá o svět okolo sebe, poznává nové lidi, komunity a naslouchá. Cestování, odlišné kultury a nové horizonty. Did You Enjoy Your Time Here? Producenti Sebb Bash, Blockhead, YUNGMORPHEUS, Child Actor, Controller 7, ELUCID, Small Professor, Jeff Markey, & Fines Double a hosté Pink Siifu, billy woods, Cavalier, Nappy Nina, Illogic, AJ Suede, Mary Esther Carter a Curly Castro tvoří rozmanitou hudební mozaiku, která ti představí příběhy lásky, samoty i adrenalinu. Did You Enjoy Your Time Here? V samotném srdci alba je meditace nad uměním, tvořivostí a kreativitou. Dělat věci vědomě, se zájmem a nadšením. Poté můžeme i přes strasti a bolesti každodenního bytí upřímně a beze strachu odpovědět na otázku Did You Enjoy Your Time Here? „Say what you want, at least he’s writing again.„
33. Westside Gunn – HEELS HAVE EYES 2
Westside Gunn má dar, který v rapu potkáte málokdy, jeho hudba je jako koláž. Luxusní móda, syrová ulice, modlitba i trauma spletené do jednoho celku. Na HEELS HAVE EYES 2 tuhle estetiku posouvá ještě dál. Tracklist je pestrý, od HEEL CENA přes POWER HOUSE HOBBS s Bennym až po uzavírací LOVE YOU PT. 2. Ale to, co z alba dělá víc než jen pokračování série, je jeho lidskost, všudypřítomná v bolesti i radosti, v odkazech na padlé přátele i v šťastných momentech, kdy Gunn nezapomíná poděkovat Bohu. Skladba PRICK ukazuje srdce téhle desky. Brother Tom Sos otevírá slokou, která je skoro jako zpověď. Sny, dluhy, pohřby blízkých, neustálý tlak okolí a zároveň vděk za to, že z toho všeho nakonec vede cesta ven skrz umění. „If it wasn’t for this art, then it would’ve been me“. Westside Gunn pak navazuje s vlastní mozaikou vzpomínek, přes školní léta až po současnost, kdy má na ruce šest cifer a na nohách vlastní botu. Přitom ale nezapomíná na kamarády ve vězení ani na Shaye, který zemřel během pandemie. Střídání luxusu a bolesti není póza, ale realita, Gunn žije v kontrastu, kde se šampaňské mísí s modlitbou a každý úspěch má v sobě stopu ztráty. Album je plné hostů: Benny the Butcher, Stove God Cook$, Skyzoo, MIKE a další, ale nikdy nepůsobí roztříštěně. Naopak, Westside Gunn dokáže každého zasadit do svého vizuálně-hudebního světa, kde i chaos má svůj řád. Produkce je opět umělecká galerie samplů a nečekaných nuancí, které dělají z poslechu skoro filmový zážitek. K albu bohužel nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak klip ke skladbě OUTLANDER.
32. Domo Genesis & Graymatter – SCRAM!
Domo Genesis má za sebou dekádu, ve které se naučil zpomalit a jít svým vlastním tempem, když se ostatní ženou bezhlavě kupředu. SCRAM! s producentem Graymatterem je moment, kdy se Domo přestal ohlížet. Tahle deska dýchá klidem člověka, který si uvědomil, že nepotřebuje nic dokazovat, jen být přesný. Graymatterův zvuk je prašný, zemitý, a přitom svěží. Každý beat zní, jako by byl nahraný v místnosti plné kouře a světla z ulice. Domo rapuje s jistotou, kterou nezískáš z úspěchu, ale z vytrvání. Na KURTRAMBIS rapuje o pokoře, špíně, víře a práci, která se nedá přeskočit. Tam, kde jiní mluví o grind culture, on mluví o klidu v pohybu. Evidence nebo 3wayslim se objevují spíše jako svědci než hosté. SCRAM! je deska o dospělosti, která není nudná. O vnitřní jistotě, jež nepotřebuje hype. Sebevědomá a přesná.
31. ShrapKnel & Raphy – Lincoln Continental Breakfast
Loni v létě nastala temná rapová sezóna plná napínavé drásavé atmosféry, hypnotizujících filmových tracků a podmanivých konceptů. ShrapKnel Season! Duo ShrapKnel složené z rapperů Curly Castro a PremRock vydalo tři desky: Lincoln Continental Breakfast (w/ Raphy), Saisir Le Feu (w/ Mike Ladd) a Armature (w/ Ohbliv). Jdi si pustit celou trilogii The Triple Steel Beam Collection, kterou v žebříčku zastupuje její první díl. Duo společně s producentem Raphym kombinuje všechny ingredience, které na undergroundovém mindbending rapu milujeme. Deska je úderná, kousavá, silně sugestivní, nápaditá i plná skvělého humoru. ShrapKnel působí jako hrdinové z jiné dimenze, kteří vstoupili do tvého města a nezodpovídají se tamnímu sheriffovi ani žádné mafii. Vrcholem alba je závěrečný track Piecemeal, který zní jako červí díra otevírající se uprostřed továrny, kovy se rozkládají, lidé umírají a hlavní postavy bojují na hraně svých sil. Jak to dopadne? Odpověď nabízejí další dvě desky. K albu bohužel nevyšel žádný videoklip, přikládám tak video ke skladbě Deep Space 9 Millie Pulled A Pistol.
