THE WHOLE WORLD (Kapitola X.)
„I’m grateful for the food my fork could impale
Spit truth past the tooth and scratch the surface to study what the f*ck’s under the nail
String out the can up to the sky and I’m ringing the bell
My whole life I’ve been contacting you“
From The Whole World (SOS) by Sunmundi & Sasco
10. Fly Anakin – (The) Forever Dream
Do TOP 10 vstupujeme ve velkém. (The) Forever Dream od Fly Anakin je velkolepý rapový zážitek, který ti připomene, proč miluješ hudbu. Album výkonně produkoval Quelle Chris a ty po poslední skladbě opravdu pocítíš, že na jeho tvorbu dohlížel někdo s velkým uměleckým cítěním. (The) Forever Dream je naprosto ukázková práce v sekvencování skladeb a dramaturgii alba. Deska je pestrá, nádherně znějící, muzikální a často mění tempo, kadenci i nálady, hosté projekt vždycky oživí a přinesou svou část příběhu. Od skladby jako My Ni**a (feat. $ilkmoney, Quelle Chris & Big Kahuna OG) která je ódou na bratrství, přátelství a lásku uvnitř komunit, hypnotický CheckOnMe (feat. lojii) až po dechberoucí banger The Times budeš uchvácen různorodostí beatů, flows i emocí vtisknutých do alba. Fly Anakin si na album pozval opravdový dream team – těš se na produkci od Chris Keys, Quelle Chris, Mosel, Shungu, Micall Parknsun, August Fanon, Child Actor, Denmark Vessey, Mono En Stereo, The Alchemist, Sycho Sid aFoisey, a sloky od Pink Siifu, Turich Benjy, Sycho Sid, Quelle Chris, bbymutha, Denmark Vessey, $ilkMoney, Nickelus F, lojii a Big Kahuna OG.
Po skončení poslední skladby Say Thank You budeš mít pocit, jako kdybys odcházel z kina po finální scéně filmu, který si budeš nadosmrti pamatovat. A je jedno, zda jsi na film šel s někým koho miluješ, nadšený ze svých úspěchů, vyčerpaný z práce či osamocený se zlomeným srdcem – tahle deska ti připomene, že cítíš své emoce a proto žiješ.
9. Obijuan – NEW BLOOD
Voodoo, Bahamy, bohové, legendy Karibiku a nejlepší současný rap. Bahamský rapper Obijuan nás každým rokem nepřestává fascinovat. K jeho albu GUANAHANI (w/ dylantheinfamous) jsme napsali speciální článek a jeho desky každoročně řadíme k tomu nejlepšímu, co tento žánr nabízí. Loni tomu nebylo jinak, Obijuan vydal tři fenomenální desky – NEW BLOOD, UNTIL THE SKY BREAK (w/ CAMOFLAUGE MONK) a ‚WATCH POT DON’T BOIL‘. Všechny tři jsou stejně kvalitní, my se ovšem do listu rozhodli zařadit tu první zmíněnou, jelikož v nás rezonovala nejsilněji. NEW BLOOD by Obijuan, aneb nová generace rapových mýtů. Bahamský rapper vydal další monumentální umělecké dílo. Již od intra desky SOUNDBOY ti bude jasné, že tě čeká jedinečný zážitek. Obijuan na desce NEW BLOOD mistrně proplétá svůj osobní příběh, prostředí Baham i téma kolonializmu. NEW BLOOD je silně antikoloniální dílo, z jehož silným vyzněním se může málokteré současné rapové dílo rovnat. Ještě nikdy jsme neslyšeli nic podobného jako skladby NO SPOON či WAR PAINT. Druhý zmíněný track působí jako válečný song, který ovšem neztrácí rapovou eleganci a je napěchovaný silnými emocemi, které v tobě zanechají hluboký zážitek „Santa María on the beach bring my war paint. / My mother lives where my heart stays.“
Obijuan kolem své postavy buduje skoro až mýtickou atmosféru, něco, co známe od rapperů jako je MF DOOM či Kool Keith. Přesto je deska silně komunitní, jednotlivými interludes tě provází DA LOCAL OBEAH MAN a ty z každé sekundy alba nasáváš kulturu Baham, jsi svědkem velkého příběhu. Stejně jako u jiného umění, které je silně spjato s určitým národem či komunitou, i zda najdeš spoustu univerzálních pravd, které se přenášejí z generace na generace. „DON’T FATTEN UP DA FROG FOR DA SNAKE“. Na desce pracoval doslova all star team. Obijuan si vybral umělce, kteří současný rap posouvají do neprobádaných končin. Nejednou tak uslyšíš tag uskupení PUBLICHOUSING NYC, sám BA PACE na albu hostuje. Kromě něho na albu hostují PAPO2oo4, AL.DIVINO a RAHIEM SUPREME. O beaty se postarali Dylantheinfamous, August Fanon, Camoflauge Monk, Wino Willy, Subjext 5, Sniper.Lew, The Builder, Mike Shabb, Grimm Doza, Baelei P. a Argov. NEW BLOOD je další fenomenální dílo jednoho z nejvýraznějších umělců současnosti, který každým dalším albem píše svůj životní mýtus. Na závěr budeme citovat část skladby SCIENCE, abychom stejně jako Obijuan připomněli, že i dnes ve světě přetrvávají mocnosti s koloniálními ambicemi. „Wide body pull up in da plaza. Free Gaza one finger blow away ya Mazda.“
8. Earl Sweatshirt – Live Laugh Love
Earl Sweatshirt patří mezi úzkou skupinu umělců, kteří bezprecedentním způsobem v druhé dekádě našeho tisíciletí, formovali nadcházející generace umělců a přinesli svůj jedinečný sound. Earl také patří mezi umělce, jež do své hudby vždycky vtěsnávali bolest, temnotu, pochybnosti, chaos i zmatek. S každým novým albem si Earl upevňoval své místo ve světě a jako zlom můžeme chápat desku Voir Dire z roku 2023, kterou kompletně produkoval The Alchemist. V užším kontextu chápeme termín Voir Dire jako proces výběru poroty, v širším kontextu pak jako „mluviti pravdu.“ A jistě s námi budeš souhlasit: Earl na Voir Dire nechal pravdu zářit. Možná poprvé ve svém životě se nemusel bát poroty, která ho soudí. Tou porotou ovšem nejsme my posluchači, ale odraz v zrcadle. Jeho nejnovější album ještě s větším kontrastem reflektuje Earlův osobnostní růst a záplavu nových silných emocí, které vychází z otcovství a zdravého vztahu, ironicky je ovšem staví do současné alarmující globální společenské situace.
Cítit se šťastné v dnešním světě působí jako špatný vtip: Earl Sweatshirt na desce Live Laugh Love našel svůj maják, který si hodlá střežit. Již samotný název působí ironicky, přesto je v něm skoro až naivní upřímnost. V kontextu Earlovi diskografie posluchači rychle dojde, že ho nečeká žádný patos, spíše odhodlání udržet si pocit štěstí a hlídat si ty, které Earl miluje. Deska se svou strukturou podobá Some Rap Songs (2018), čeká tě roztříštěný soundscape s opravdu jedinečnými beaty. Polovinu desky produkoval one and only Theravada, o další beaty se postaral sám Earl, Black Noise, Navy Blue a Child Actor. Při poslechu desky jsme měli pocit, že levitujeme, zároveň nás Earlovo silné sugestivní rýmy držely při zemi.
7. Navy Blue – The Sword & The Soaring
Není žádným tajemstvím, že americký rapper, producent, skateboardista, model a vizuální umělec Navy Blue, celým jménem Sage Gabriel Carlos Atreyu Elsesser, patří mezi naše nejoblíbenější umělce. Již od debutového alba Àdá Irin z roku 2020 sledujeme každý jeho hluboce introspektivní a emocemi nabitý projekt. Jeho předloňskou desku, Memoirs in Armour, jsme zařadili mezi nejlepší desky roku 2024, proto jsme fascinováni, že jeho nejnovější deska The Sword & The Soaring, je ještě opulentnější a obsahově podnětnější.
Navy Blue je mistrem introspektivního rapu a album The Sword & The Soaring je hluboká sonda do jeho mysli a srdce, ve které reflektuje svá traumata a střeží si chvíle a osoby, díky kterým dokáže milovat život. Již od úvodních tracků The Bloodletter a Orchards, které na sebe perfektně navazují, posluchači dojde, že The Sword & The Soaring je upřímnou a poklidnou cestou, která si vyžaduje čas. Celé album má stopáž úctyhodných 16 skladeb a i když je jeho soundscape velice atmosférický a soudržný, pestrý výběr producentů desce dodává spoustu příchutí. Je jako perfektně poskládaná kytice, jednotlivé květiny tvoří celistvé dílo, ale žádná nepřebíjí krásu těch dalších. Nosným tématem desky je poznání svého já, překonání traumatu a smutku, ale i láska k rodině. Sage dokáže každodenní emoce popisovat tak, že máš pocit, že sahají až k mýtickým bohům, objevování bolestí i radostí života působí jako nekonečná pouť, s kterou se každá generace musí vypořádat sama. Jediným hostem je one and only Earl Sweatshirt, kterému Navy již před deseti lety zaštiťoval art direction k desce I Don’t Like Shit, I Don’t Go Outside. The truest!
6. Evidence – Unlearning Vol. 2
Evidence je fakin zpátky. Mr. Slow Flow po čtyřech letech čekání servíruje fenomenální album Unlearning Vol. 2. Každý bar je citovatelný, každý záběr ze všech videoklipů, které album doprovází, by šel zarámovat. Pojďme si to shrnout hezky postupně. Evidence je pro web SudetyRaport jedním z nejzásadnějších umělců ever a i díky jeho hudbě tenhle projekt vznikl. Desku Unlearning Vol. 1 jsme umístili na druhé místo nejlepších alb roku 2021, v našem historicky prvním výročním žebříčku. Evidence od té doby rozhodně nelenil a vyprodukoval skvělé desky pro umělce Planet Asia, Domo Genesis a Blu. Přesto jsme se na jeho plnohodnotný návrat za mikrofon opravdu, ale OPRAVDU těšili. A 15. srpna lošnkého roku jsme se konečně dočkali.
Svět, ve kterém se nelze schovat před deštěm, mlhou a pochmurnými myšlenkami. Evidence na albu Unlearning Vol. 2 vytvořil mozaiku sebeobjevování, smutku a vytrvalosti. Největší přednost jeho textů je i přes jejich často introspektivní a intimní charakter univerzálnost sdělení. Evidence dokáže najít neotřelý způsob, jak úderným způsobem popsat každodenní realitu, obecnou pravdu, k jejíž plnému poznání ovšem vede spletitá, dlouhá a trnitá cesta, která vyžaduje životní zkušenosti i touhu poznávat. Poznávání okolního světa, prostředí, lidí i sama sebe je stěžejním tématem desky: někdy nás posune v před to, že se něco odnaučíme.
Z každé sekundy alba jde znát, že Evidence má zkušenosti s graffiti, fotografií i produkcí hudby, na veškeré beaty, samply i hostující umělce se perfektně napojí, interaguje s nimi a je upřímně zapálený. Pozorovat to můžeme hned v úvodním tracku, kdy Evidence naprosto přirozeně naváže na samplovaný skit o temné a melancholické hudbě a okamžitě tak vtáhne posluchače do víru dění. Spolu s naprosto hvězdným line-upem hostů a producentů, mezi kterými nechybí Theravada, The Alchemist, Larry June, Sebb Bash a spousta dalších, Evidence vytvořil živoucí svět, který se zajímá o sebe i své okolí. A právě v této myšlence i jejím provedení je esenciální rapová síla tohoto díla, které bude s posluchači rezonovat desítky dalších let.
5. Preservation & Gabe ‘Nandez – Sortilège
Historie, zeitgeist, krev a umění: nekonečný koloběh lásky, odhodlání, oprese, i násilí: mistrovské album Sortilège by Preservation & Gabe ‚Nandez je magická kapsle pozorování lidstva vybočující z časoprostoru. Gabe ‚Nandez je talentovaný rapper, který každoročně vydává několik skvělých projektů. Loňský rok Gabe zahájil deskou The Skirmish Compilation, spolu s Louis Jack formoval duo LJGN a vydali svůj debut, bylo to ale jeho třetí loňské album, které budilo nejvyšší možná očekávání. Spojil se totiž s one and only DJ Preservation a pod záštitou Backwoodz Studioz vydali desku Sortilège. Pro kontext desky je důležité rekapitulovat několik slov ze synopse alba: „Oba umělce také spojil jejich společný frankofonní původ: Preservation je napůl Francouz a ‚Nandez napůl Malijec. Tyto kořeny se promítly i do samotné hudby – jak v estetice, tak ve zdrojích samplů – a podobné výměny prostupují celým albem Sortilège, které překonává generační, geografické i kulturní rozdíly a působí jako svět sám pro sebe. Esoterické, ale přímé a nekomplikované jako pěstní souboj.“ Soundscape desky je burácející, Preservation svými beaty maže hranice času a tvoří hudbu, která zní, jako by v sobě nesla pravdu dávných časů. Album je těžké a hutné v tom nejlepším slova smyslu, obrovské mnohovrstevnaté dílo, jehož esenci nelze zachytit krátkým odstavcem. Skvělým příkladem je skladba War, ke které vyšel videoklip. Gabe a billy woods cynicky vrství brutální nenasytný hlad impérií a do opozice dávají bolest a smutek utlačovaných i vyhaslé sny revolucionářů. Sortilège je album, které je zašpiněné a zaprášené již od dne vydání, ale které nezestárne ani za sto let.
4. Mary Sue and the Clementi Sound Appreciation Club – Porcelain Shield, Paper Sword
Jsme nesmírně vděční za každého nového umělce, kterého objevíme, zejména, když je jejich dílo tak výrazné, jako jsou desky by Mary Sue. Singapurský rapper za necelé dva roky vydal tři naprosto speciální desky – For Sure, CACOPHONOUS DIGRESSIONS, A RECORD OF A MOMENT IN TIME (w/ psychedelic ensemble.) a Voice Memos From A Winter In China, které nejenže zní, jako něco, co jsme nikdy dříve neslyšeli, ale přináší pro nás (posluchače z Evropy) naprosto nové kulturní a společenské vjemy. Výjimkou není ani jeho lošnké album – Porcelain Shield, Paper Sword, které opět dokazuje, že Mary Sue patří mezi nejlepší rappery nové dekády. Jak umělci avizují: „Takhle to dopadne, když MC/producent vyroste na abstraktním hip-hopu, jihovýchodoasijských samplech a taoistickém folklóru. Spolu s Clementi Sound Appreciation Club (pětičlennou kapelou mladých hudebníků ze singapurské jazzové scény) Mary Sue propojuje samply s živými nástroji.“ Jádrem alba je příběh věštkyně cestující časem, která se snaží najít smysl v moderním světě – tam, kde stará moudrost působí křehce a pravda se neustále mění. A právě tento koncept zapříčiňuje, že deska ozvláštňujícím a jedinečným způsobem reflektuje současné turbulentní časy. Podobné koncepty v rapu často berou sci-fi podobu, Porcelain Shield, Paper Sword využívá spíše duchovních, pohádkových a fantaskních prvků. Deska je plná úderných pravd vycházejících z lidových rčeních či podobenství skrze zvířecí chování. Zářným příkladem je skladby Mosquito, kde Mary rapuje:
„All that’s left are bones—they display it and turn to pacifists
I won’t bug you, but I’ll punctuate the emphasis
Mosquitoes don’t got purpose, but these bloodsuckers getting rich
The pests who don’t survive are the ones who never had to flinch“
Soundscape desky je něco, co jsme ještě nikdy neslyšeli, živé nástroje jazzového orchestru se propojují s jihovýchodoasijskými samply a taoistickým folklórem. Vydat čtyři takto výrazné, odlišné a kvalitní desky za necelé dva roky? Mary Sue se zapisuje do historie.
3. Armand Hammer & The Alchemist – Mercy
Pod labelem Backwoodz Studioz loni vyšlo šest desek (sedm, když počítáme gowillog jako samostatné album). Jejich další fenomenální rok započal již v lednu deskou All Portrait, No Chorus by doseone & Steel Tipped Dove a byl ukončen v listopadu, tím největším možným projektem. Armand Hammer (billy woods a E L U C I D) se čtyři roky po desce Haram opět spojili s The Alchemistem. KdyžArmand Hammera The Alchemistoznámili, že znovu spojí síly, čekali jsme hluboký rapový zážitek. Mercy je vnitřní seismograf světa, který se láme zevnitř. Tam, kde Haram působilo jako šepot z podzemí, Mercy zní jako kronika města, které shořelo a zůstalo stát v popelu. billy woods a E L U C I D na albu otevírají své rány. Každá sloka je fragment, rozhovor s minulostí, reportáž z rozpadající se reality. Jejich hlasy se střídají, doplňují, přerušují. Všechno je těsné, bez prostoru, ale zároveň neuvěřitelně přesné. The Alchemist mezitím dělá to, co umí jen on, vytváří svět z detailů, který se nedá popsat, jen procítit. Beat v Laraaji praská jako starý vinyl v cizím bytě, kde už nikdo nebydlí. Crisis Phone s Pink Siifu působí, jako bys poslouchal rozhovor přes statický šum, California Games s Earlem Sweatshirtem se vynořuje z dýmu a mizí dřív, než ho chytíš. Na albu je krev, špína, dětský smích, i něco, co vypadá jako naděje, ale možná je to jen ozvěna. Předposlední deska dua, We Buy Diabetic Test Strips z roku 2023, bylo chaotické dílo, nezkrotná entita plná hlasitých beatů a nevídaných tvůrčích rozhodnutí. Mercy je více při zemi, duo si vybralo Alchemistovy zdánlivě jednoduché beaty, aby mělo ten největší možný prostor. A oba umělci mohli rapovat jako o život, po vzoru legendárních rapových dvojic jakými jsou Mobb Deep či Cannibal Ox. Výsledné album je bezchybné a proto nemohlo chybět mezi třemi nejlepšími projekty loňského roku.
2. looms. – The Carillon
looms., tajemný umělec, který k vydávání hudby přistupuje naprosto jedinečným způsobem, se loni, dva roky po vydání desky Saints Are Hard To Live With, vrátil s novou deskou The Carillon. Album je k zakoupení na webu loandbeholdconstruction.co.uk a kromě unikátního kusu rapového umění se můžeš těšit na přímý kontakt s umělcem v podobě dopisu, určeného všem jeho podporovatelům. My neváhali ani sekundu a album si pořídili. Jelikož respektujeme rapperův vydávací model, nebudeme se snažit desku nijak rozklíčovat, ani interpretovat její název. Věř nám, že po jejím zakoupení (či poslechu na streamovacích službách), budeš hudebním nástrojem, který desce propůjčil jméno, fascinován. Důvodů, proč umělce podpořit, je nespočet. Nenapadá nás žádný jiný rapper, který s hlasem pracuje stejně jako looms. V každém slově cítíš čiré emoce, smutek a bolest, looms. promlouvá do duše a neuvěřitelně citlivě a otevřeně popisuje své pocity i zážitky z života, který působí neotřele a podnětně jako jeho hudba. Texty jsou intimní způsobem, který je až nepříjemný, při poslechu desky jsme měli pocit, že narušujeme umělcům osobní prostor. Z této myšlenky vychází i samotný umělcům pseudonym. Postava vyčkávající v dáli, které nikdy nevidíte do obličeje, jelikož pokud by dostala jasnou a ostrou podobu, její okolí by ztratilo soukromí. Silné emoce v textech v tandem s anonymitou a tajemnem vytvářejí opravdu jedinečný zážitek, do kterého každý snadno unikne. Možná jsme našli odpověď na otázku, kterou si Obijuan klade ve svých textech „where the fuck is looms.?“ Všude.
Spolu s albem vyšel i černobílý dokument what looms. V režii Jamieho Flatterse a produkci Our Second Cousin vznikl klidný, kontemplativní film, postavený výhradně na autorově monologu, bez klasických rozhovorů nebo archivních záběrů. Snímkem prostupují pomalé záběry města a přírody, které vytvářejí prostor pro přemýšlení o tom, jak se looms. vyrovnává se svou minulostí, jak vnímá vztah k pravdě, společnosti a vlastnímu hlasu. Hudba je pro něj jedinečným nástrojem, jak se realizovat a poznat, kým doopravdy je.
1. Sunmundi & Sasco – Contacting
Sunmundi, rapper z Kingston, New York, a největší rapový objev posledních let, si na titul nejlepšího rapového alba roku dle SudetyRaport brousil zuby již v roce 2024 s deskou Lived and Born prod. by klwn cat, kterou jsme nakonec zařadili na třetí místo. Na jeho nové album jsme se tak opravdu těšili, přesto nám Sunmundi vyrazil dech a předčil všechna očekávání. Spojil se s Brooklynským producentem Sasco, reformoval svůj rapový styl, a spolu s producentem vydal monumentální a inovátorské album Contacting. Toto album je tak podnětné, že jsme ho po v době vydání nemohli zařadit pouze do novinkového přehledu a napsat pouhý jeden odstavec, ale věnovali jsme mu celý článek.
Celé album podnětným, sofistikovaným a v rámci rapové hudby bezprecedentně komplexním způsobem komentuje a vykresluje nelidskost, nenávist a nové formy útlaku v postmoderní digitální internetové době (Nelidskost lidstva roznícená v novém zapojení). Paranoia, neustálé sledování (jak zdůrazňuje československé rapové duo Edúv Syn & Dominik Holý – Kamera ví), nesmazatelná digitální stopa či ovlivňování veřejného mínění cenzurováním zpráv týkající se Palestiny [„Palestine will be thriving or we’ll all just be humans recognizing survival“ From Algorhythm / Power Lines (feat. Jouquin Fox)], jsou motivy, které ne(přímo) bují v každé skladbě desky. Tuto autoritářskou kontrolu internetového prostoru bychom mohli nazvat digitálním fašismem.
Kontakt i komunikace je otrávená (komodifikovaná), kontrolovaná a plná nenávisti, přesto již samotné uvědomění a sdílená reflexe skrze rap (básně) je zažehnutí plamene k revoluci (komunitám). Původ síly, kterou Sunmundi a Sasco i přes překážky nacházejí, můžeme datovat již k samotnému vzniku hip-hopu, podstatě a esenci žánrů, jelikož DJs a rappeři vytvořili některé z nejefektivnějších a nejrevolučnějších zásahů do oblasti komunikace, přičemž ji zároveň záměrně otevřeli širšímu spektru lidí. Sunmundi na desce zachycuje současný svět se všemi jeho neduhy, i přesto skrze jeho apokalyptickou vizi prostupuje víra a láska k lidem, lidskosti, planetě.
Není divu, že se Sunmundi v závěru desky, na její poslední skladbě, ubírá k těm nejniternějším pocitům, nejužšímu okruhu lidí, své rodině. I přes komplexní text desky, který bychom mohli (a měli) studovat mnohem déle a hlouběji (než nabízí tento stručný článek), je empatie, zájem a láska (o sebe, o druhé, o všechny, o Planetu) jednoduché poselství, které předává. Jak jistě a Sunmundi a spoustu dalších potvrdí, cesta k tomuto uvědomění je nekonečně složitá a každý ji musí projít sám. Konec ovšem nehledej, je to cesta na celý život.
„My whole life I’ve been contacting you.“
THE YEARS WE HAVE (Epilog)
„This is what it’s all about folks“
Theravada
Rapový rok 2025 jsme uzavřeli. Desky, které v něm vyšly, ovšem budou žít dále svým životem, což je i myšlenka, kterou bychom rádi předali dál. Vyčerpávající seznam TOP 100 alb neděláme z toho důvodu, že bychom chtěli předložit definitivní seznam těch „správných“ rapových alb. Takhle umění rozhodně nevnímáme. Chceme ukázat, že hip-hop je obrovský propojený živoucí svět, který neexistuje ve vakuu, ale vychází ze světa okolního a stojí v první linii odhalování křivd a problémů, s nimiž se ty nejzranitelnější skupiny potýkají. A umělců, kteří se o své životní příběhy, emoce, úspěchy i strasti dělí se svým okolím, jsou miliony. Takže nikdo nemůže mít oči zavřené. „This is what it’s all about folks“ – Theravada.
My se o naši topku podělili, teď je řada na tobě. Poděl se na Instagramu o své favority a dej nám vědět, v čem s námi souhlasíš a co vidíš úplně jinak.
