UNLEARNING (Kapitola II.)
„I’m a fan of dark-
I like dark music
I like depressing music, I like music that makes me sad
I like music that makes me, you know, that- that- that makes me feel angry
I want that shit that when you walkin‘ down the street, you just feel like you the baddest motherfucker on the planet
It’s something that fuels me“
From Plans Change by Evidence
90. Juicy J – Head On Swivel

Juicy J loni připomněl, kdo v Memphisu drží klíče od trezoru. Head On Swivel je 20 tracků čisté energie, basů a vítězné mentality člověka, který hru už dávno vyhrál, ale pořád ho baví hrát ji s vervou začátečníka. Hlavní tahoun desky, skladba Leak When I Walk, je esencí Juicyho stylu, nakažlivý groove, vtipné bars a drip tak silný, že za ním musíte vytírat podlahu. Juicy se tu nesnaží nikoho poučovat, on existuje ve své nejlepší verzi. Přesto pod vší tou Balenciagou a zlatem cítíte empatii veterána, který ví, že Nobody Really Safe a že každá bankovka je pojistkou pro jeho děti. Loni vyšlo spoustu skvělých projektů od rapových veteránů, nové desky od Mobb Deep či De La Soul jsou toho důkazem. Nás ovšem nejvíc oslnil právě jižanský král, Juicy J.
89. SwuM & GRIMM Doza – IMMORTAL 2

Text k této desce si dovolíme začít poněkud osobitě. Každý týden procházíme nespočet nových alb a snažíme se najít ty největší perly, proto máme opravdu málo času na poslech starších desek. Předloni jsme chválili album Thank You, ‚Preciate It umělců Monday Night a GRIMM Doza a v rámci rešerše jsme si pustili desku IMMORTAL. Ta nás uchvátila stejně jako její cover. I přesto, že se jedná o moderní album z roku 2022, má v sobě esenci čehosi nesmrtelného (touché). Jsme proto nadšeni, že se producent SwuM a rapper GRIMM Doza po třech letech vrátili a vydali pokračování, které buduje na atmosféře prvního dílu a rozhodně tě nezklame. IMMORTAL 2 je další porce prvotřídního moderního rapu, který v sobě nese dusty atmosféru, jako kdyby bylo nalezené v troskách starobylého chrámu. GRIMM Doza využívá jedinečné beaty, které mu SwuM vyprodukoval, naprosto precizně a rapuje do nich bars, jež odráží jeho život se všemi úspěchy i neúspěchy.
88. DeAngelo Xavier – A Dot On The Bulletin

A Dot On The Bulletin by DeAngelo Xavier je grimy a technicky precizní projekt, který funguje připomínka minimalistického precizního rapového řemesla. Rapperovo sedmé studiové album se inspiruje kultovním filmem Beverly Hills Cops a je plné pamětihodných momentů. Track To Whom it May Concern je esencí Xavierova postoje. Pod nánosem agresivních barů a odkazů na popkulturní ikony cítíme hlubokou empatii k outsiderům. Xavier se hrdě hlásí k týmu vyvrhelů, kteří začínali v příkopech a pro které je rap jedinou cestou k vykoupení, což potvrzuje i emotivní moment v Grandma, We Made It.
87. Estee Nack & Friends – #MINIMANSIONDUST VOL. 7

Sedmý díl série #MINIMANSIONDUST je střetem dvou světů. Na jedné straně stojí hypnotická, rituální produkce Mr. Rose (producentské alter-ego Estee Nacka), na té druhé úderný, zemitý rukopis Bonewesa (o jeden beat na desce se postaral také Smello). Estee Nack mezi nimi proplouvá jako nepolapitelný přízrak, který v jeden moment káže o bohu a v druhý porcuje realitu na kousky. Bonewesovy zářezy jako MIAMIONAMONDAYAFTER nebo Q&AFORMAT dávají Nackovi prostor pro jeho nejagresivnější flow. Je to rapová chirurgie bez anestezie. Celý projekt vrcholí skladbou SWORDINTHESTONE, která funguje jako definitivní tečka za tímto eposem o přežití. K albu nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak klip ke skladbě IL DUCE.
86. SOO DO KOO – 100 FROM THE CLARITY STRIPE

SOO DO KOO, rapper a producent z Albany, New York, v roce 2024 vydal čtrnáct skvělých desek. V podobném tempu pokračoval i loni, kdy vydal projektů třináct. Vydával tak často, že jsme loni většinu jeho nových alb už ani nezařazovali do našich článků, abychom dali prostor jiným umělcům. Přesto jsme všechny jeho projekty s nadšením hltali a jeho hudba se pro nás stala únikovou zónou, bezpečným prostorem, kam jsme se každý měsíc rádi schovali. Do žebříčku jsme vybrali projekt 100 FROM THE CLARITY STRIPE, který opět mísí umělcovo nádherné beaty s jeho charismatickým rapem. SOO DO KOO je one man army a celý projekt je jeho dílem, kromě jednoho beatu od shermana a sloky od andrew. 100 FROM THE CLARITY STRIPE je dalším skvělým projektem do diskografie tohoto talenta, který tvoří rap s naprostou uvolněností – SOO DO KOO se pro hudbu narodil.
85. MAVI – The Pilot

The Pilot by MAVI je deska, která ti vleze do života tiše, ale když si ji pustíš pozorně, uvědomíš si, že má v sobě víc těžkosti než většina rapu, který o sobě tvrdí, že je hluboký. Boj se sebou samým i s okolím je každodenní zvyk, kterým MAVI prolétá. Je to album člověka, který už má dost chaosu, ale nevěří, že z něj někdy úplně vystoupí. Album je intimní, ale ne měkké. Zranitelné, ale ne slabé. MAVI drží rovnováhu, kterou dokáže jen někdo, kdo už pár let zápasí s tlakem i vlastní hlavou a teď se to konečně naučil říkat nahlas. Produkce je krásně prachová, volná, bez zbytečných gest. Je v tom teplo, které ale není útěšné, je to světlo, které dopadá skrz žaluzie na stůl, kde se učíš žít s tím, co tě formovalo. A ono tě to pořád pálí. Track Typewriter esenci desky shrnuje nejlíp. MAVI rapuje jako někdo, kdo si už uvědomil, že jeho život byl příliš často o přežití. Každý bar voní realitou, ale není to ta unavená, unylá bolavá pravda. Je to upřímnost člověka, který konečně pochopil svou vlastní cenu a bojí se o ni. Kenny Mason v druhé sloce přinese nápor, který skladbu úplně rozsvítí. Zní jako někdo, kdo žije rychle, nebezpečně a s hlavou, která jede ve dvou rovinách zároveň. Dokonalý kontrast. A MIKE s Earlem zase otevírají temnější vrstvy desky, ne stylizací, ale zkušeností. Je slyšet, že všichni na albu vědí, o čem mluví.
84. Estee Nack, al.divino & Grubby Pawz – C.C.E

„Whether u in the combat training program in the matrix, or in the depths of outerspace… We deliverin the coldest combination ever seen or heard on this side of the universe…“ – Estee Nack.
Estee Nack a al.divino jsou umělci, jejichž sólové diskografie se každým rokem rozpínají neuvěřitelným tempem. Jedny z nejvýraznějších alb, které mají na kontě, jsou jejich společná. divino a Nack tvoří duo, které redefinuje současný grimy rap a C.C.E není žádnou výjimkou. COLDEST COMBO EVER s nimi tvoří ještě producent Grubby Pawz, který si přichystal psychedelický soundscape rozpínající se od úderného špinavého beatu tracku AMERICAN GRAFFITI až po hip-hop také na rockovou baladu v podobě závěrečné skladby ANEWDON (DAWN). Pokud tě zajímá jeho kreativní proces, pusť si video, kde rozebírá beat ke skladbě ARTMONEY / DOPEMONEY. Al.divino a Estee Nack jsou za mikrofonem naprosto nezastavitelný, spousta umělců o sobě říkají, že jsou „coldest,“ těmhle dvěma to ovšem v každém slově věříte. Supreme Mathematics.
83. Lord Apex – Smoke Sessions 4

Když se řekne Smoke Sessions, vybaví se nám vibe, ne konkrétní track, ale pocit. Hustý kouř, noční světlo, beaty, které více houpou, než aby tlačily. Lord Apex už čtvrtým dílem téhle série ukazuje, že jeho kouzlo je právě v kontinuitě. Umí vytvořit prostředí, ve kterém se posluchač cítí jako doma, i když se deska pouští poprvé. Smoke Sessions 4 je návratem ke kořenům, ale zároveň dalším krokem vpřed. Apex pořád balancuje mezi kosmickým pohledem a každodenním slangem, mezi nadhledem a party v obýváku. Na tracku No Worries slyšíme tenhle kontrast naplno. Lehkost party, smích a tanec, ale zároveň náznak melancholie mezi řádky. Je to rap, který působí přítomně, ale ví, jak snadno může euforie vyprchat. Tracklist je dlouhý, ale nuda nehrozí. Vision, Warmest Winter nebo The Art of Letting Go ukazují Apexovu schopnost psát tak, že jeho texty nejsou jen momentky z kouření bluntů, ale spíš deníkové záznamy. Všední situace dokáže přetavit v obrazy, které mají hloubku a to i tam, kde to zpočátku vypadá jako čistý vibe. Produkčně je album pestré, ale drží se jednotné nálady. Je to ten typ nahrávky, jež funguje jako soundtrack k vlastnímu životu. Na cestu tramvají, večerní procházku, nebo když potřebuješ vypnout svět a zapnout jen hlavu. Apex zůstává věrný svému jménu i komunitě, která ho sleduje, bez tlaku na hit.
82. Jay Cinema – A Smile to a Tear

Jay Cinema loni vydal svou dosud nejambicióznější desku A Smile to a Tear a už samotný název (jenž odkazuje na desku A Tear To A Smile by Roy Ayers) dokonale vystihuje, co můžeš čekat. A Smile to a Tear je album, kde se radost a úzkost neohrazují jako protiklady, ale fungují vedle sebe, jako dva stavy, mezi kterými Jay přeskakuje téměř v každém baru. Je to jemný, citlivý projekt, který zároveň nese sílu člověka. Celý release stojí na pestrém týmu producentů (pi, lilith, shemar, Tony Seltzer a další), kteří Jayovi otevřeli různé zvukové světy, od jazzově lehkých beatů přes melancholické viby až po hrubší, více undergroundový groove. Díky tomu působí album barvitě, ale pořád kompaktně. Jay si všude nese svůj upřímný tón, s hlasem, který místo agresivity pracuje s empatií, únavou, nadějí i vzpomínkami. Jedním z nejcitelnějších momentů je Split It Even s produkcí Tonyho Seltzera. Jay na tracku otevírá témata důvěry a loajality, mluví o přátelích, kteří ho drželi, když neměl nic, i o tom, jak jim to chce vrátit. Je to track o tom, co znamená sdílet, nezklamat a vyrůst v prostředí, kde se nic nedává zadarmo. Jay se na albu často dotýká témat, která bolí. Nejistota, strach z budoucnosti: ale vždycky v nich probleskne světlo.
81. Tylr C & Protagonist – Last Judgment

Tylr C a Protagonist stvořili na desce Last Judgment klaustrofobní portrét mysli, která se stala svým vlastním vězením. Deska, která si název přebírá od monumentální fresky italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho, vyšla na Bandcampu již v roce 2024, ale až minulý rok se dostala na všechny streamovací služby. Náš list, naše pravidla. Album je temnou, spirituální bilancí, kde se nebe a peklo nestřetávají někde v dálce, ale přímo v izolaci jednoho pokoje. Klíčový track Shutter Island definuje celou náladu projektu. Tylr C na něm rapuje o kleci, od které jsou klíče schované pod rámem, na nějž nelze dosáhnout. Je to mrazivě přesná metafora pro mentální paralýzu a pocit, že „this shit ain’t Tetris“ – věci do sebe prostě nezapadají. Beaty od Protagonisty tyto stavy podtrhují minimalismem, který tě tiskne ke zdi a nutí poslouchat každé slovo o vině a hledání vykoupení.
