Kanye West na slovenském festivalu aneb lze oddělit rap od politiky? - SudetyRaport

Kanye West na slovenském festivalu aneb lze oddělit rap od politiky?

Rubicon Festival, „největší rapový festival na Slovensku,“ oznámil lineup pro svůj letošní ročník. Návštěvníkům nabídne hvězdami nabité vystoupení a dorazí umělci jako Ufo365, Offset či Ken Carson. Headlinerem festivalu byl korunován Ye aka Kanye West, jeden z nejznámějších a nejvlivnějších rapperů všech dob, kterého celou jeho kariéru provází řada kontroverzí. Jedná se o bezprecedentní událost a jediný oznámený koncert Kanyeho Westa na půdě Evropy v letošním roce. Proti vystoupení interpreta vznikla petice a samotnou problematičnost vystoupení rozebíralo několik novinářů, mezi kterými je i Anna KouckáPagenotfound. My bychom se na problematiku tohoto vystoupení chtěli podívat skrze optiku rapového umění a vymezit se vůči argumentům „netahejte politiku do rapu,“ „oddělujte umění od politiky.“ Kanye jako headliner na Rubiconu není výhrou pro kulturu, naopak, je to popření samotné podstaty žánru a následek jeho nepochopení, které vychází z privilegií.

Kanyeho Westa provází kontroverze od počátku kariéry, od incidentu s Taylor Swift na VMA 2009, až po podporu Donalda Trumpa a výrok, že otroctví „zní jako volba.“ Po rozvodu s Kim Kardashian  Ye začal veřejně obtěžovat jejího partnera Pete Davidsona, v roce 2022 následovala série otevřeně antisemitských výroků, které vedly ke ztrátě kontraktů (např. Adidas, Balenciaga). V letech 2023–2025 Ye rozvíjí vztah s modelkou Biancou Censori, která je často prezentována v extrémně odhalujících modelech, čímž Ye čelí kritice za objektivizaci žen a manipulativní kontrolu nad její veřejnou image. Dnes umělec otevřeně mluví o Hitlerovi jako o ikoně, prodává merch se svastikou, v rozhovoru vystoupil v kukle Ku Klux Klanu a dokonce vydal skladbu HH. Nacistická tématika, nenávist a hatespeech není radikální ani vizionářská, ale ubohá, nebezpečná a alarmující, a má reálně dopady na životy lidí ve světě. Již report z roku 2022 dokázal, že Kanyeho výroky vedly k vandalismu, násilí a nenávisti. Jak tedy s vystoupením naložit? Přiváží festival nepochopeného génia? Má být rap politický a lze oddělit umělce od umění?

„I’m a person of color, bitch, I dont get depressed, I- all my problems come from systemic reasons, you know what I’m sayin‘? So, all my problems are due to oppression. I’m not depressed, I’m oppressed.“ And I don’t need to Lexopro, I don’t need no Zoloft. I need none of that shit. What I need is freedom.“

From VILLAIN IN YOUR STORY (STILL UA) (2024) by Sideshow

Diskuze ohledně Kanyeho Westa a jeho vystoupení na festivalu na Slovensku je specifická zejména tím, že je spjata s Evropou a podílí se na ni zejména lidé bílé barvy pleti (včetně autora článku), kteří jsou v kultuře hip-hopu pouze hosté. Jak zdůrazňuje J. C. Hall ve svém článku The Right to Rap: How Hip Hop Helps Students Heal from Trauma, tváří v tvář systémovému zanedbávání městských čtvrtí s nízkými příjmy je rap mnohem víc než jen zábava: je to kontrakulturní převrat, který ztělesňuje životy spojené s komunitními akcemi a sociálními změnami.

Rap se stal prostorem pro vyjadřování afroamerických problémů a oddělovat umění od politiky mohou pouze lidé, kteří s sebou nesou určité privilegium. Unnithan a Beighey (2012) v knize Political Rap: The Music of Oppositional Resistance uvádějí, že hudba, stejně jako jiné kulturní výtvory, odráží mocenské vztahy ve společnosti. Znevýhodněné skupiny vytvářejí kulturu, která vyjadřuje osamělost, vyloučení a nespravedlnost. Skrze analýzu hudby lépe chápeme svět – jak otevřeně, tak skrytě. Afroameričané, marginalizováni v kapitalistické společnosti, si vytvořili síť symbolů a jazyk, který používají v hudbě, tanci i mluvě k vymezení se vůči mocným, vyjádření vzteku a budování komunity odporu. Rap slouží jako nástroj tzv. „infropolitiky“ – odporu v mezích možného. V postindustriální Americe se politický rap stal hlasem Afroameričanů čelících institucionální diskriminaci. Rappeři často záměrně používají jazyk vyřazených a stylizují se jako zástupci utlačovaných.

Rapové tropy: drogy, násilí, gangy, zbohatnutí z ničeho, trap life, policejní brutalita či antisystémový narativ, jsou přímým následkem konkrétních politik, jsou reakcí na americký systematický rasismus a imperialismus. Pod slovem „politika“ si spousta lidí představí konkrétní politické strany, jejich kampaně či práci v politických institucích. Pod slovem „politické umění“ či „politický rap“ explicitní politické skladby cílené na konkrétní politicky veřejně činné osobnosti. Jedná se ovšem o iluzi způsobenou privilegiem. Například pro bílého heterosexuálního muže v Evropě nejsou politiky státu, ve kterém žije, otázkou přežití, ba dokonce ani výrazně nezasahují do jeho života, jsou maximálně otázkou pohodlí, a tak si může dovolit tento pojem oddělit od každodenního života.

„Neměli bychom hudební festival politizovat.“ Stephen Pimpare se v knize Politics for Social Workers A Practical Guide to Effecting Change (2021) vymezuje vůči podobným výrokům, které předpokládají, že politika existuje ve svém vlastním odděleném prostoru, slovy: „Všechno je politické: politika je způsob, jakým upozorňujeme lidi na problémy, představujeme nápady ve veřejné sféře, vytváříme rámce pro uvažování o otázkách a jejich relativní důležitosti, strukturováme debaty o politice, formulujeme obranu spravedlnosti, férovosti a rovnosti a budujeme konsensus pro změnu. Politika je způsob, jakým zlepšujeme životy našich rodin, našich přátel a našich komunit.“

Rap má často přízvisko „pouliční poezie.“ V knize A Poet’s Glossary (2014) autor Edward Hirsch hovoří o politické poezii jako o „poezii sociálního zájmu a svědomí, politicky angažované poezii, která vehementně reaguje na sociální nespravedlnost“. Politickou poezii si lze představit jako prostor otevřený diskusi o sociální nespravedlnosti, kde básník (v našem případě rapper) vyjadřuje své názory na nerovnosti, kterým čelí určitá sociální skupina.

Adorace Kanyeho Westa je obzvláště ironická v turbulentních dobách, kdy ve světě roste extremismus, nenávist či fašismus, velmoci vedou války a  jsme svědky několika souběžných genocid, včetně té v Gaze. V této době by jako hrdinství a hájení svobody slova mělo být vnímáno vzpírání se impériím, vymezení se vůči válkám, hájení lidských práv a prosazování společenské změny – to jsou radikální tendence, které bychom v rapu měli oslavovat. Lidé demonstrující na protestech, jejichž jediné přání je ukončení zabíjení nevinných lidí, jsou zatýkáni. Politiky Donalda Trumpa zatýkají lidi bez trestního rejstříku, oddělují je od rodin a výrazně tak zhoršují kvalitu života menšin, která i doposud byla tristní. Rapový vizionář a obhájce svobody slova by se měl vymezit proti tomuto bezpráví, ostatně právě na straně utlačovaných rap vždycky stál. Kanye West zastupuje roli vysoce vlivného, bohatého a nedotknutelného muže, který svým chováním ubližuje ostatním, ale díky svým privilegiím si to může dovolit. Adorovat takového umělce pod záminkou legendární rapové show pošlapává veškerou empatii a snahu o pochopení lidí z okraje společnosti, kterou rap za celou svou existenci pomáhal budovat.

Měli bychom vyjádřit obdiv statečným umělcům vymezujícím se proti genocidě, statečným umělcům, jejichž texty se nebojí být aktivistické, komunitní a obrozující, či statečným organizacím a protestujícím, a ne muži s božským komplexem, který lidi okolo sebe využívá jako nástroje. V rapové kultuře v současnosti vzniká opravdu neuvěřitelné množství radikální a vizionářské hudby. billy woods, E L U C I D, Jay Cinema, Sunmundi, shemar, Sideshow, MIKE, Navy Blue, August Fanon, Kemp Dupri, Blackchai, Nappy Nina, Amalgama, MILLENIUM a stovky dalších: to jsou hrdinové, kterým záleží na svobodě druhých a jejichž umění bychom měli oslavovat. Na nenávisti není ani trochu odvahy, Kanye se stal zbraní, která bodá do samotné rapové kultury.

„It’s a shared struggle that we all go through

Don’t be the weapon they use to harm you“

From Bread, Wine, Body, Blood (2024) by Ka (Rest in Peace)

K článku vyšel playlist, který doporučujeme poslechnut od začátku do konce, tak, jak byl vytvořen.

Použité zdroje:

  • Hirsch, E. (2014). A poet’s glossary. Houghton Mifflin Harcourt.
  • Pimpare, S. (2021). Politics for social workers: A practical guide to effecting change. Columbia University Press.