Kanye West na slovenském festivalu aneb lze oddělit rap od politiky? - SudetyRaport

KDE KULTURA VZKVÉTÁ

Kanye West na slovenském festivalu aneb lze oddělit rap od politiky?

Rubicon Festival, „největší rapový festival na Slovensku,“ oznámil lineup pro svůj letošní ročník. Návštěvníkům nabídne hvězdami nabité vystoupení a dorazí umělci jako Ufo365, Offset či Ken Carson. Headlinerem festivalu byl korunován Ye aka Kanye West, jeden z nejznámějších a nejvlivnějších rapperů všech dob, kterého celou jeho kariéru provází řada kontroverzí. Jedná se o bezprecedentní událost a jediný oznámený koncert Kanyeho Westa na půdě Evropy v letošním roce. Proti vystoupení interpreta vznikla petice a samotnou problematičnost vystoupení rozebíralo několik novinářů, mezi kterými je i Anna Koucká z Pagenotfound. My bychom se na problematiku tohoto vystoupení chtěli podívat skrze optiku rapového umění a vymezit se vůči argumentům „netahejte politiku do rapu,“ „oddělujte umění od politiky.“ Kanye jako headliner na Rubiconu není výhrou pro kulturu, naopak, je to popření samotné podstaty žánru a následek jeho nepochopení, které vychází z privilegií.

Kanyeho Westa provází kontroverze od počátku kariéry, od incidentu s Taylor Swift na VMA 2009, až po podporu Donalda Trumpa a výrok, že otroctví „zní jako volba.“ Po rozvodu s Kim Kardashian  Ye začal veřejně obtěžovat jejího partnera Pete Davidsona, v roce 2022 následovala série otevřeně antisemitských výroků, které vedly ke ztrátě kontraktů (např. Adidas, Balenciaga). V letech 2023–2025 Ye rozvíjí vztah s modelkou Biancou Censori, která je často prezentována v extrémně odhalujících modelech, čímž Ye čelí kritice za objektivizaci žen a manipulativní kontrolu nad její veřejnou image. Dnes umělec otevřeně mluví o Hitlerovi jako o ikoně, prodává merch se svastikou, v rozhovoru vystoupil v kukle Ku Klux Klanu a dokonce vydal skladbu HH. Nacistická tématika, nenávist a hatespeech není radikální ani vizionářská, ale ubohá, nebezpečná a alarmující, a má reálně dopady na životy lidí ve světě. Již report z roku 2022 dokázal, že Kanyeho výroky vedly k vandalismu, násilí a nenávisti. Jak tedy s vystoupením naložit? Přiváží festival nepochopeného génia? Má být rap politický a lze oddělit umělce od umění?

„I’m a person of color, bitch, I dont get depressed, I- all my problems come from systemic reasons, you know what I’m sayin‘? So, all my problems are due to oppression. I’m not depressed, I’m oppressed.“ And I don’t need to Lexopro, I don’t need no Zoloft. I need none of that shit. What I need is freedom.“

From VILLAIN IN YOUR STORY (STILL UA) (2024) by Sideshow

Diskuze ohledně Kanyeho Westa a jeho vystoupení na festivalu na Slovensku je specifická zejména tím, že je spjata s Evropou a podílí se na ni zejména lidé bílé barvy pleti (včetně autora článku), kteří jsou v kultuře hip-hopu pouze hosté. Jak zdůrazňuje J. C. Hall ve svém článku The Right to Rap: How Hip Hop Helps Students Heal from Trauma, tváří v tvář systémovému zanedbávání městských čtvrtí s nízkými příjmy je rap mnohem víc než jen zábava: je to kontrakulturní převrat, který ztělesňuje životy spojené s komunitními akcemi a sociálními změnami.

Rap se stal prostorem pro vyjadřování afroamerických problémů a oddělovat umění od politiky mohou pouze lidé, kteří s sebou nesou určité privilegium. Unnithan a Beighey (2012) v knize Political Rap: The Music of Oppositional Resistance uvádějí, že hudba, stejně jako jiné kulturní výtvory, odráží mocenské vztahy ve společnosti. Znevýhodněné skupiny vytvářejí kulturu, která vyjadřuje osamělost, vyloučení a nespravedlnost. Skrze analýzu hudby lépe chápeme svět – jak otevřeně, tak skrytě. Afroameričané, marginalizováni v kapitalistické společnosti, si vytvořili síť symbolů a jazyk, který používají v hudbě, tanci i mluvě k vymezení se vůči mocným, vyjádření vzteku a budování komunity odporu. Rap slouží jako nástroj tzv. „infropolitiky“ – odporu v mezích možného. V postindustriální Americe se politický rap stal hlasem Afroameričanů čelících institucionální diskriminaci. Rappeři často záměrně používají jazyk vyřazených a stylizují se jako zástupci utlačovaných.

Rapové tropy: drogy, násilí, gangy, zbohatnutí z ničeho, trap life, policejní brutalita či antisystémový narativ, jsou přímým následkem konkrétních politik, jsou reakcí na americký systematický rasismus a imperialismus. Pod slovem „politika“ si spousta lidí představí konkrétní politické strany, jejich kampaně či práci v politických institucích. Pod slovem „politické umění“ či „politický rap“ explicitní politické skladby cílené na konkrétní politicky veřejně činné osobnosti. Jedná se ovšem o iluzi způsobenou privilegiem. Například pro bílého heterosexuálního muže v Evropě nejsou politiky státu, ve kterém žije, otázkou přežití, ba dokonce ani výrazně nezasahují do jeho života, jsou maximálně otázkou pohodlí, a tak si může dovolit tento pojem oddělit od každodenního života.

„Neměli bychom hudební festival politizovat.“ Stephen Pimpare se v knize Politics for Social Workers A Practical Guide to Effecting Change (2021) vymezuje vůči podobným výrokům, které předpokládají, že politika existuje ve svém vlastním odděleném prostoru, slovy: „Všechno je politické: politika je způsob, jakým upozorňujeme lidi na problémy, představujeme nápady ve veřejné sféře, vytváříme rámce pro uvažování o otázkách a jejich relativní důležitosti, strukturováme debaty o politice, formulujeme obranu spravedlnosti, férovosti a rovnosti a budujeme konsensus pro změnu. Politika je způsob, jakým zlepšujeme životy našich rodin, našich přátel a našich komunit.“

Rap má často přízvisko „pouliční poezie.“ V knize A Poet’s Glossary (2014) autor Edward Hirsch hovoří o politické poezii jako o „poezii sociálního zájmu a svědomí, politicky angažované poezii, která vehementně reaguje na sociální nespravedlnost“. Politickou poezii si lze představit jako prostor otevřený diskusi o sociální nespravedlnosti, kde básník (v našem případě rapper) vyjadřuje své názory na nerovnosti, kterým čelí určitá sociální skupina.

Adorace Kanyeho Westa je obzvláště ironická v turbulentních dobách, kdy ve světě roste extremismus, nenávist či fašismus, velmoci vedou války a  jsme svědky několika souběžných genocid, včetně té v Gaze. V této době by jako hrdinství a hájení svobody slova mělo být vnímáno vzpírání se impériím, vymezení se vůči válkám, hájení lidských práv a prosazování společenské změny – to jsou radikální tendence, které bychom v rapu měli oslavovat. Lidé demonstrující na protestech, jejichž jediné přání je ukončení zabíjení nevinných lidí, jsou zatýkáni. Politiky Donalda Trumpa zatýkají lidi bez trestního rejstříku, oddělují je od rodin a výrazně tak zhoršují kvalitu života menšin, která i doposud byla tristní. Rapový vizionář a obhájce svobody slova by se měl vymezit proti tomuto bezpráví, ostatně právě na straně utlačovaných rap vždycky stál. Kanye West zastupuje roli vysoce vlivného, bohatého a nedotknutelného muže, který svým chováním ubližuje ostatním, ale díky svým privilegiím si to může dovolit. Adorovat takového umělce pod záminkou legendární rapové show pošlapává veškerou empatii a snahu o pochopení lidí z okraje společnosti, kterou rap za celou svou existenci pomáhal budovat.

Měli bychom vyjádřit obdiv statečným umělcům vymezujícím se proti genocidě, statečným umělcům, jejichž texty se nebojí být aktivistické, komunitní a obrozující, či statečným organizacím a protestujícím, a ne muži s božským komplexem, který lidi okolo sebe využívá jako nástroje. V rapové kultuře v současnosti vzniká opravdu neuvěřitelné množství radikální a vizionářské hudby. billy woods, E L U C I D, Jay Cinema, Sunmundi, shemar, Sideshow, MIKE, Navy Blue, August Fanon, Kemp Dupri, Blackchai, Nappy Nina, Amalgama, MILLENIUM a stovky dalších: to jsou hrdinové, kterým záleží na svobodě druhých a jejichž umění bychom měli oslavovat. Na nenávisti není ani trochu odvahy, Kanye se stal zbraní, která bodá do samotné rapové kultury.

„It’s a shared struggle that we all go through

Don’t be the weapon they use to harm you“

From Bread, Wine, Body, Blood (2024) by Ka (Rest in Peace)

K článku vyšel playlist, který doporučujeme poslechnut od začátku do konce, tak, jak byl vytvořen.

Použité zdroje:

  • Hirsch, E. (2014). A poet’s glossary. Houghton Mifflin Harcourt.
  • Pimpare, S. (2021). Politics for social workers: A practical guide to effecting change. Columbia University Press.