Časopis Vogue nazval desátá léta jednadvacátého století dekádou, kdy se šatník hip-hopu stal otevřenějším feminitě. Trnitý proces queeringu a rekonceptualizace nestabilního heteronormativního obrazu černošské hypermaskulinity v afroamerické populární kultuře u průkopnického rappera Young Thuga nezačíná ani nekončí, přesto se mohl stát jeho nejdůležitějším představitelem, kdyby si v tom svým zpátečnictvím sám nebránil.
Poslouchám, jak mi je řečeno. Poslouchám, jak řeknu. DON’T TAP THE GLASS
Poslouchám, jak mi je řečeno. Poslouchám, jak řeknu. DONT TAP THE GLASS. Odpovědět Tylerovi (a všem ostatním autorům) jeho vlastním názvem, aby nezapomínali na naše soukromí a svobodu vnímat a prožívat, jak chceme. DONT TAP THE GLASS bude navždy záznamem období, kdy se chtěl Tyler, The Creator hýbat a zval nás, ať se k němu připojíme. To, jestli se přidáme k tanci za hlasitého poslechu, nebo si z díla odneseme vlastní hodnoty a významy, už bude naše svobodné rozhodnutí vymykající se všem manifestům a návodům.
Neudržitelný Občan Kan(Y)e
Je velmi pravděpodobné, že se mnozí budou pokoušet o interpretaci životní horské dráhy umělce dříve známého jako Kanye Omari West (dnes Ye). Jeho životní cestu možná předeslal už Orson Welles ve svém filmu Občan Kane (1941). A ještě o třináct let dříve k tomuto úkolu přispěl Sigmund Freud, když rozebral osobnost Fjodora Michajloviče Dostojevského.



