kontakt (n.)
1620s, „čin, stav nebo podmínka dotyku,“ z latinského contactus „dotek“ (zejména „dotek něčeho nečistého, kontaminace“), z příčestí minulého slovesa contingere „dotknout se, uchopit,“ z asimilované formy com „s, spolu“ (viz con-) + tangere „dotýkat se,“ z praslovanského kořene tag- „dotýkat se, uchopit.“
Přenesený význam „spojení, komunikace“ je doložen od roku 1818. Význam „osoba, na kterou je možné se obrátit o pomoc“ je doložen od roku 1931.
From etymonline (2025)
„Word chains enact with rhythm, make my music hit like the intangible power of systems“
From Bright Moments
Síla zřetězených slov umocňuje svůj impakt, když dopadá (komunikuje) na (s) druhými lidskými bytostmi. Aby náboj slov dostál své síly, druzí musí vnímat, poslouchat a naslouchat. Bez zájmu a empatie se význam komunikace ztrácí a slova jsou směsicí znaků (ignorantství) aneb mohli bychom říct:
„In my unhumble opinion, motherfuckers walk the museum too briskly“ From Bright Moments
Jak slavně napsal Aristoteles v knize Politika, „lidské bytosti jsou od přírody politickými zvířaty.“ Člověk se od všech ostatních zvířat odlišuje schopností řeči a smyslem pro morální hodnoty:
„The combats in my life are strictly moral The task to think large, though we all infinitesimal“ From Bright Moments
Jak píše Desmond Fisher v článku Communications and Community (1986): „Jako politické zvíře je člověk společenskou, komunikující bytostí. Pro svůj plný rozvoj potřebuje vyměňovat si názory se svými bližními v komunitě, ve společnosti, která sdílí stejný široký smysl pro morální hodnoty. Komunita je konečným produktem; komunikace je tím, co komunitu buduje; komunikace je prostředkem, kterým se dosahuje komunikace, a tedy i komunity.“ Jak ovšem dále v textu zdůrazňuje, i přesto, že žijeme v době s neomezenými komunikačními možnostmi, realita zaostává za ideálem. Ba naopak, komunikace sama o sobě ještě nevytváří společenství. „Komunikace stále častěji neslouží k budování, ale naopak k narušování a bránění vzniku společenství.“ – Desmond Fisher (1986).
„My phone, my bones
Tones ring in my head
Going to bleed, bleeding, bled
I sat down to unwind and time sped
I am my clone’s clone
You can’t reach me, I went ghost
I can’t be captured, prisoner at home“
From Interference (Out the Loop)
Již slova autorů, která novou desku uvozují, poskytují určitý klíč k jejímu čtení. Vycházeli-li bychom z hesla, kterým desku odemykáme my [kontaktování à komunikace à komunita] a aplikovali ho na text „Pozdní internetová vzpomínka. Postmoderní útrapy zakódované, dekódované a implodované / Nelidskost lidstva roznícená v novém zapojení (From album description by Sunmundi & Sasco),“ cítili bychom mizející vzpomínky na dobu láskyplných kontaktů a upřímných vztahů, slov, jenž mají váhu. Cítíme všudypřítomný strach z mizející lidskosti ve společnosti, kde roste nenávist, kdy se lidé ztrácejí a mění v baterie hnací obrovský technokratický kolos.
Jak píše Ursula Huws v knize The Making of a Cybertariat: Virtual Work in a Real World (2003): „z historického hlediska jsou procesy proměny prakticky čehokoli v privatizovanou (často fiktivní) komoditu, kterou lze směňovat na trhu, zásadně důležité jak pro vznik, tak pro trvalou reprodukci kapitalismu. Pouze prostřednictvím produkce komodit pro směnu mohou kapitalisté získávat nadhodnotu z práce.“ V návaznosti pak Jernej A. Prodnik v závěru článku 3C: Commodifying Communication in Capitalism z knihy Marx in the Age of Digital Capitalism (2015) pokládá urgentní otázky: „Můžeme však skutečně tvrdit, že právo na komunikaci existuje pro všechny, když se celý komunikační proces mění v jeden velký, provázaný a celosvětový komoditní řetězec? Existuje vůbec nějaká svoboda, když se kreativní a intelektuální práce mění v masovou výrobu, zatímco individuální nápady procházejí ideologickým sítem, aby odpovídaly požadavkům trhu, kde je klíčem ke komerčnímu úspěchu předvídatelnost a opakovatelnost?“
„My screen, my eyes
Everything I seen today filtered through the philosophy of commodified time
The objective is capital C crime“
From Interference (Out the Loop)
Či v kontextu mnoha současných světových konfliktů a genocid, včetně té v Gaze, Defcee v tracku Dawn of Time (feat. Defcee) svými slovy maluje ještě apokalyptičtější portrét komodifikované současnosti:
„Villains are paper-pushers with neutral expressions
Human capital’s boomin and your tomb is a boon for investment
Politicians signing bombs or buying their toddlers firearms“
Celé album podnětným, sofistikovaným a v rámci rapové hudby bezprecedentně komplexním způsobem komentuje a vykresluje nelidskost, nenávist a nové formy útlaku v postmoderní digitální internetové době (Nelidskost lidstva roznícená v novém zapojení). Paranoia, neustálé sledování (jak zdůrazňuje československé rapové duo Edúv Syn & Dominik Holý – Kamera ví), nesmazatelná digitální stopa či ovlivňování veřejného mínění cenzurováním zpráv týkající se Palestiny [„Palestine will be thriving or we’ll all just be humans recognizing survival“ From Algorhythm / Power Lines (feat. Jouquin Fox)], jsou motivy, které ne(přímo) bují v každé skladbě desky. Tuto autoritářskou kontrolu internetového prostoru bychom mohli nazvat digitálním fašismem. Jak píše Mustafa Demir v článku From Ideology to Algorithms, The New Face of Fascism: Digital Fascism (2025): „Digitální fašismus, který je široce podporován sociálními médii a spojen s využíváním velkých dat a umělé inteligence, umožňuje nepřetržité sledování online identit jednotlivců a předpovídání a kontrolu chování uživatelů. Tyto schopnosti naznačují, že digitální fašismus se stal nezbytným nástrojem pro posilování autoritářských režimů.“
Kultura prohrávající (vzdávající se) v bitvě s digitálním fašismem (The Surrender of Culture to Technology) umožňuje vznik Technopolu aneb jak Neil Postman tento pojem v knize Technopoly: The Surrender of Culture to Technology definoval: „společnosti, ve které se technologie stává nejvyšší autoritou, diktující kulturu a myšlení, a která se tak fakticky podřizuje její svrchovanosti. Technopol je stav, ve kterém technologie není jen nástrojem, ale světovým názorem, který formuje naše hodnoty, přesvědčení a chápání světa.“
Sunmundi v tracku Dawn of Time (feat. Defcee) rapuje:
„Supposed religious impropriety carried out properly on top of innocent property
It’s Technopoly
It’s self-knowledge heavily monitored, appropriated, and eventually sold back to every living soul as a commodity
It’s long term get-rich now investments that end horrible at best“
shemar jeho skepticky ponurou vizi na skladbě Clout Spells (feat. shemar) rozšiřuje:
„I’ll be your new-age apocalypse seer
Askin innocent late-stage internet questions
Where do birds go at night?
Is it real? X2“
Aby nás Jouquin Fox svými slovy na tracku Algorhythm / Power Lines (feat. Jouquin Fox) seslal do digitálního rasistického a fašistického pekla:
„Citizen of the universe, F.O.X.
POP went the abstraction and every weasel left the premises
Psy ops, racist chat bots, evolutionary coding.“
Kontakt i komunikace je otrávená (komodifikovaná), kontrolovaná a plná nenávisti, přesto již samotné uvědomění a sdílená reflexe skrze rap (básně) je zažehnutí plamene k revoluci (komunitám). Původ síly, kterou Sunmundi a Sasco i přes překážky nacházejí, můžeme datovat již k samotnému vzniku hip-hopu, podstatě a esenci žánrů, jelikož DJs a rappeři vytvořili některé z nejefektivnějších a nejrevolučnějších zásahů do oblasti komunikace, přičemž ji zároveň záměrně otevřeli širšímu spektru lidí. Tricia Rose vnímá tyto komunikační inovace jako schopnost hiphopových umělců konstruovat z dekonstrukce a v knize Black noise: Rap music and black culture in contemporary America (1994) píše: „uspořádání a výběr zvuků, které rappeři vynalezli pomocí samplů, gramofonů, magnetofonů a zvukových systémů, je zároveň destruktivní (protože doslova rozkládá existující hudební kompozice), ale i obnovující (protože tyto prvky zasazuje do nových kontextů a tím vytváří nové významy pro kulturní zvuky, které byly dříve odsunuty do ‚komerčního odpadu‘). Rapová hudba přehodnocuje priority černošské kultury prostřednictvím nových a sofistikovaných technologií. Na jedné straně ‚hluk‘, na druhé komunitní protipaměť.“
Podobně roztříštěné, neuchopitelné, chaotické a revoluční jsou i beaty by Sasco, bez jehož talentu a vize by výsledné album ani z poloviny nemělo takovou sílu. Sunmundi v těchto zvukových vodách nikdy nezní čistě či přímě, spíše promlouvá jako naše svědomí, jako hlas, který se probouzí, když svět praská. Zpět ovšem k zažehnutí revoluce (komunit) skrze hip-hop. Protiútok (empatickou komunikaci, lidský kontakt, hip-hop) vůči vykořisťovacímu systému kromě Tricie Rose popsal také Victor Del Hierro v článku DJs, Playlists, and Community: Imagining Communication Design through Hip Hop (2019) slovy: „Tím, že komunikuje prostřednictvím různorodých praktik a využívá ‚komunitní protipaměť‘, naučil se hip hop oslovovat různé komunity skrze rozpoznávání podobných významových uzlů, které jsou interpretovány místními projevy známými jako translokální styly. Tyto styly sahají od uznání černošských jazykových výrazů jako ‚yo‘ a ‚dope‘ napříč globalizovanými jazykovými komunitami až po rozličné styly hudební produkce jako je samplování nebo scratching desek. Inkluzivita a dostupnost hip hopu spočívá ve vývoji rétorických nástrojů pro tvorbu významu, které jsou chápány jako styl, jenž umožňuje revizi všech forem komunikace a médií.“
Sunmundi a Sasco v postmoderním digitálním zeitgeist nacházejí víru a sílu:
„The good book in the pocket is self-prophecy
Let’s get it poppin even though we ran out of steam running on prayers
Pour the port wine and relish the sweet flavor
This for whom the internet revolution caters
New energy need be savored
Let’s return the favor on all those capitalist capers
The free man modern fable“
From Idling Nowhere
I’M CONTACTING YOU
[kontaktování à komunikace à komunita]. Sunmundi na desce zachycuje současný svět se všemi jeho neduhy, i přesto skrze jeho apokalyptickou vizi prostupuje víra a láska k lidem, lidskosti, planetě. Kontrolovat, komodifikovat, vykořisťovat a využívat lidi [ „Be free of suckers in the land of vampires and bluffers“ from The Whole World (SOS) ] se dá pouze v případě, když jsou dehumanizováni. Této dehumanizace v kontextu desky nemusí být docíleno v jejím pravém slova smyslu, stačí, když absentuje mezilidský KONTAKT. Aby byl utvořen a opečováván, je třeba udržovat komunity. M. P. Follett již v roce 1919 v článku Community is a Process psal, že „KOMUNITA je proces. Význam tohoto faktu jakožto základního principu sociologie nelze přecenit. Pokud budeme komunitu zkoumat jako proces, dospějeme k těmto novým definicím. Komunita je totiž tvořivý proces. Je tvořivý, protože je to proces integrace.“ Dále se ptal: „Co tedy představuje zákon komunity? Z biologie, z psychologie i z našeho pozorování společenských skupin vidíme, že komunita je to vzájemné prolínání, které vyvolává tvořivou sílu. A co je jejím výsledkem? Osobnost, účel, vůle, loajalita.“
Dystopie prezentovaná na albu stojí na myšlence, že lidé, věci, hudba, interakce, komunity, kontakt, dotyk, ztrácejí svůj krásný význam a postrádají lásku či radost, jsou pouze věcmi transakčními a praktickými.
„Surrounded by a myriad of park benches
Hung like martyr trope
Livin reduced to orchards, strange fruit
If we’re lucky, fun fact on the Wiki page“
From Clout Spells (feat. shemar)
Pro vymanění se ze spárů žhnoucí duchaprázdné dystopie se nesmíme ubírat pryč (vesmír), ale směrem k sobě (Země). Je třeba bít na poplach (SOS), tak, aby celý svět byl jednou komunitou (The Whole World).
“We need you here, we already got plenty heads on the spaceship
Steer clear of the belief that you could do curls with the world till it’s weightless
In the process of contacting, connection get choppy.“
From The Whole World (SOS)
Donata Francescato v článku WHY WE NEED TO BUILD A PLANETARY SENSE OF COMMUNITY (2020) píše, že „planetární smysl pro komunitu nám umožní čelit systémovým problémům klimatické změny, rasismu, sexismu, sociálně-ekonomických nerovností a mocenské nerovnováhy.“ Koncept planetárního smyslu pro komunitu dále definuje jako „koncept planetárního smyslu pro komunitu, který v tomto textu předkládám, má tři hlavní složky: prožívat citovou sounáležitost s planetou Zemí, vnímat sebe především jako občana světa a mít duchovní či etickou odpovědnost chránit planetu Zemi a všechny její živé tvory.“
„I’m contacting you
To serve the purpose of love and nurturing
I hate the way we converted this beautiful world to a scam and a burden
The globe’s unsolicited surgeon“
From The Whole World (SOS)
Není divu, že se Sunmundi v závěru desky, na její poslední skladbě, ubírá k těm nejniternějším pocitům, nejužšímu okruhu lidí, své rodině. I přes komplexní text desky, který bychom mohli (a měli) studovat mnohem déle a hlouběji (než nabízí tento stručný článek), je empatie, zájem a láska (o sebe, o druhé, o všechny, o Planetu) jednoduché poselství, které předává. Jak jistě a Sunmundi a spoustu dalších potvrdí, cesta k tomuto uvědomění je nekonečně složitá a každý ji musí projít sám. Konec ovšem nehledej, je to cesta na celý život.
„My whole life I’ve been contacting you.“
ZDROJE
Titulní fotka by suchi mane
Aristotle. (1996). Politics (E. Barker, Trans.). Oxford University Press. (Original work published ca. 350 B.C.E.)
Demir, M. (2025). From ideology to algorithms, the new face of fascism: Digital fascism. Anemon Muş Alparslan Üniversitesi Sosyal Bilimler Dergisi, 13(1), 232–272. https://doi.org/10.18506/anemon.1619446
Fisher, D. (1986). Communications and community. Studies: An Irish Quarterly Review, 75(297), 74–85. https://www.jstor.org/stable/30090708
Follett, M. P. (1919). Community is a process. The Sociological Review, 11(3), 366–372. https://doi.org/10.1111/j.1467-954X.1919.tb02602.x
Francescato, D. (2020). Why we need to build a planetary sense of community. Community Psychology in Global Perspective, 6(2), 140–164. https://doi.org/10.1285/i24212113v6i2p140
Harper, D. (n.d.). Contact. Online Etymology Dictionary. Retrieved July 12, 2025, from https://www.etymonline.com/word/contact
Hill, E. (2019). DJs, playlists, and community: Imagining communication design through hip hop. Communication Design Quarterly Review, 7(2), 28–39. https://doi.org/10.1145/3358931.3358936
Huws, U. (2003). The making of a cybertariat: Virtual work in a real world. Monthly Review Press.
Postman, N. (1992). Technopoly: The surrender of culture to technology. Vintage Books.
Prodnik, J. A. (2015). 3C: Commodifying communication in capitalism. In C. Fuchs & V. Mosco (Eds.), Marx in the age of digital capitalism (pp. 233–321). Brill. https://doi.org/10.1163/9789004291393_010
Rose, T. (1994). Black noise: Rap music and black culture in contemporary America. Wesleyan University Press.
