Místo, kde žije svoboda
Echo Night nebyla jen další rapová akce. Víc než line-up, víc než klub, víc než jména na plakátu. V jeden večer se spojilo něco, co běžně funguje odděleně. Hudba, styl, postoj, komunita. A najednou to všechno dávalo smysl. Bike Jesus měl tu správnou syrovost. Nic naleštěného, jen prostor, kde se věci dějí tak, jak mají. Sety šly za sebou bez zbytečného tlačení, každý s jiným výrazem, ale celý večer celistvě držel pohromadě.
Echo není klasický label. Není to crew, která by tlačila jeden zvuk. Je spíše otevřenou platformou, partou, která dává smysl tím, jak je různorodá. Jsou mladí, ale vědí, co dělají. Každý z nich má vlastní styl, vlastní cestu, vlastní jazyk. A stejně fungují pospolu. Nehrají si na to, že mění svět. Ale říkají věci přesně tak, jak je cítí. Jednoduše. Přímo. Jazykem, kterému rozumí převážně mladí lidé. Jejich texty nejsou komplikované, ale mají sílu a rezonují uvnitř komunity, pro kterou jsou určené. Nerezonují primárně obsahem, ale tónem. V postoji. V tom, že v nich slyšíš, jak někdo mluví k tobě, ne o tobě. Hudebně se pohybují na pomezí několika žánrů: někdo je víc trap, někteří rapují s větší urgencí a jiní do slok vplétají notnou dávku melancholie. Propojení funguje. I proto, že Echo není jen o hudbě. Do celku patří i iceteathugger621 (tatér), nikpatz (foto/video), nebo třeba Milan Vomáčka, který stojí za značkou koldhart. Všichni do kreativního uskupení vnáší něco vlastního. V jádru stojí silná skupina rapperů: DPkid, TRIPLE8, Jsemciganskrskr, chanson, 919gaijin, oxygen, SmeLLyMatY a LevakBob. Každý má vlastní přístup, temný a syrový, introspektivní, party-ready, či klidný a zasněný. Jejich síla není v uniformitě, ale v tom, jak moc přirozeně spolu fungují. Ne jako produkt, ale jako komunita. Jejich esenci bychom nejlépe vystihli slovem – svoboda. Ve výrazu, v postoji, v tvorbě. Nezávislost jako výchozí bod.
Echo Night III aneb večer vrstev
Echo Night 3 měla vývoj. Ne jako klasický koncert, kde čekáš jen na headlinera, ale jako večer, který se skládá z vrstev: zvukových, vizuálních i emočních. Každý set odhaloval něco jiného. Každý měl svou roli. Večer otevřel SmokinLoud808, beaty, které nenutily mluvit, ale nasávat moment. Startovní atmosféra, jak má být. Klub se začal plnit, lidé se začali nořit. Pak přišel Casablanka, nejen DJ, ale tvůrce nálady. Jeho set kombinoval grime, dubstep a těžký klubový zvuk s underground rapem. Bylo to ostré, rychlé a špinavé. Sound, který tě nenechal stát na místě. Měl energii něčeho, co přichází z podzemí, ale ví přesně, kam míří. Pyraboyz (Spiralshawty a Sosr) přinesli první rapovou facku večera. Temné beaty, tvrdé bars, ironie i nadhled. Jejich set měl v sobě cynismus, ale i přesnost. Po nich nastoupil Darko Don: taneční, energický, ale přitom ne zjednodušující. Dancehall rap, kterej roztancuje klub, ale zároveň v sobě nese vnitřní napětí. Jeho show měla drive. Nebyl to jen party time, byla to i výpověď. Texty, jež zněly jak večerní úvahy nad rychle se točícím světem. Rytmus i hloubka. Sound, který spojuje tělo s hlavou. Eddie Fresco rapper z Malty, jež je na naší tuzemské scéně jako doma. Jeho flow byla vycizelovaná, ale pořád živá. Trap s evropským nádechem, ale energií, která mohla klidně pocházet z Atlanty. Bylo znát, že si prošel vlastní cestu. A že teď patří i sem. Po něm přišlo BG$ (Kup Kodein, Oscar a Kraken) se zvukem, který byl temný, chladný, ale silný. Surová výpověď z ulic, která nemusí být doslovná, aby ji člověk cítil. Beats těžký jako vzduch po dešti. Estetika někde mezi nihilismem a melancholií. Jejich přítomnost působila jako ostrá čára, rozdělení večera na „před“ a „po“.
Pak přišlo Echo. Moment, který s sebou nesl největší očekávání. A splnili ho po svém. Nevystoupili jako jedna crew, ale jako mozaika. Střídali se, navazovali, doplňovali. Show nebyla o tom, kdo si urve největší prostor, ale o tom, že jsou spolu. Různorodé flows a odlišné přístupy, ale vyzařovalo z nich něco, co lze jen těžko přetavit do slov. Pocit, že si ten prostor nevyprosili, ale prostě vzali. Závěr patřil VRANOVMUSIC. Set, který byl jak dojezd i doznění. Poslední vtažení do prostoru, kde už nikdo nemluví, ale každý něco cítí. Tma, světla, zvuk, pohyb. Dojezd, který skončil pocitem.
Pravidla jako součást přístupu
Echo Night 3 nebyla jen o hudbě. I pravidla akce jasně ukazovaly, jaké hodnoty Echo vyznávají. Žádná tolerance násilí, obtěžování nebo diskriminace. Respekt k prostoru, k lidem, ke komunitě. Focení jen s ohledem. Flirt jen, když je to vzájemné. Backstage není místo na selfie, ale prostor pro soustředění. A hlavně – solidarita. Echo Night nebyla jen show. Byla to zkušenost, která tě zároveň bavila a učila, jak se chovat. Ne direktivně, ale přirozeně. Jako když jsi někde, kde jsi sám sebou a záleží ti na všech okolo. A to je možná to nejcennější.
Most jedné generace
Echo Night jsme z části prožívali i „pracovně,“ jelikož jsme věděli, že budeme chtít napsat článek zprostředkovávající a dokumentující danou show, ale také zajišťující její zasazení do kontextu žánru. Již od oznámení pravidel akce, které vyzývaly k nulové diskriminaci a nejvyšší možné toleranci, nás fascinovalo, jak silně reprezentativní je Echo pro současnou mladou generaci.
Proměny a nové trendy v rapové hudbě, které se promítají například i do módy či vystoupení umělců na koncertech, jsou odrazem mezigeneračních proměn, a právě na úrovni rapové hudby tyto proměny vidíme velmi brzy a znatelně. Echo zrcadlí propojený globální svět, internetovou dobu chaotického světa, kde hlavním cílem mladých lidí je nalézt a neztratit své vlastní já v nekonečné korporátní práci. Právě skrze moderní rapovou hudbu se osvobozují.
Jihan Danae Sims ve své studii Using hip-hop as an empowerment tool for young adults : an Using hip-hop as an empowerment tool for young adults : an exploratory study : a project based upon independent investigation (2011) píše: „Z různých důvodů hip-hop pluralitně spojuje mladé lidi a poskytuje jim společný zájem, přičemž zároveň uznává jejich rozmanité kulturní zázemí. Tvůrčí umění jsou pozitivní silou v překonávání kulturních rozdílů a podpoře růstu… Zatímco kulturní rozdíly se v tvůrčím vyjádření a interpretaci projevují, proces dominuje jednota, harmonie a pozitivní interakce. Terapeutická hodnota hip-hopu překonává bariéry rasy, věku a původu, pokud se klienti s hudbou ztotožní.“ Zachycení atmosféry na Echo Night III tuto univerzální sílu rapu jasně dokazuje.
To, že Echo dokáže promlouvat jazykem, kterému současná mladá generace rozumí a ztotožňuje se s ním, dává této generaci prostor pro seberealizaci a společný zájem. Jak píše Raphael Travis Jr. ve svém článku Rap Music and the Empowerment of Today’s Youth:Evidence in Everyday Music Listening, Music Therapy,and Commercial Rap Music (2012): „Pro mnoho mladých lidí je hip-hop známým médiem, ve kterém se cítí oceněni a uznáváni a ve kterém se mohou nejvíce svobodně vyjadřovat. Obsah rapové hudby zachycuje copingové mechanismy, různé reprezentace identity a kulturu.“ Echo Night III byla show, kterou by si spousta „old-heads“ neužila, samotná podstata vystoupení byla diametrálně odlišná od toho, co někdo může chápat pod pojmem „rapový koncert“. Pointou našeho textu ovšem je to, že Echo dokážou perfektně zachytit zážitek, smýšlení, svobodu a identitu své generace: a to je jediný, na čem záleží. Tento koncept chápou i OGs jako Hugo Toxxx či Icy L, který se dokonce Echo Night účastnil a celé crew dával s/o.
„milujem hip-hop, udělej udělej moshpit děvko“
Z Xanholics by LevakBob, jsemciganskrskr, SmeLLyMatY prod.YAN (2025)
Mladá krev vždy přijde s radikálními kulturními změnami, neboť odráží generační změny společenské. A to jí dává drive. Rap dle nás rozhodně není pouze „young man’s game,“ ale má dávat mladým lidem prostor a pochopení, které se jim jinde nedostává. Až se celá crew dostane většího mediálního zásahu, pravděpodobně se setkají s nepochopením, podobně jako svého času Iscream Boyz, YZO Empire či Haha Crew. Je to pouze přirozený cyklus, jelikož rap boří tabu a my jsme rádi, že jde blíže k respektu a toleranci, aniž by neztratil nic ze svého zmrdství, špíny a zápalu. Jsme rádi, že Echo dělá vlny po celé republice, zvládne svým fans zprostředkovat profesionální pekelný večer bez špetky diskriminace, získat si respekt OGs a nabídnout show, kde se lidé baví i poznávají. „
I SURVIVED ECHO NIGHT III
Zdroje:
Sims, J. D. (2011). Using hip-hop as an empowerment tool for young adults: An exploratory study: A project based upon independent investigation. Smith College.
Travis, R. Jr. (2013). Rap music and the empowerment of today’s youth: Evidence in everyday music listening, music therapy, and commercial rap music. Child and Adolescent Social Work Journal, 30(2), 139–167. https://doi.org/10.1007/s10560-012-0285-x
