EVERYTHING IS EVERYTHING (Kapitola desátá)
„Everything is everything, I hope you know this
Everything is everything, I hope you know this„
From Everything is Everything by Sunmundi and klwn cat
10. Chuck Strangers – A Forsaken Lover’s Plea
Náš žebříček směřuje do finále, otevíráš poslední kapitolu, blížíme se ke konci. První desítku otevírá Chuck Strangers. To, že Chuck Strangers vydá dva projekty za méně než dvanáct měsíců, rozhodně nebereme jako samozřejmost. Veterán z Flatbush, New York, vydal svůj debut Consumers Park v roce 2018 a v roce 2020 nám nadělil album Too Afraid to Dance (což je mimochodem název jedné ze skladeb na nejnovějším projektu). V roce 2023 nás naprosto oslnil výborným The Boys & Girls EP, které se v našem žebříčku TOP 100 Nejlepších Rapových Alb 2023 umístilo opravdu vysoko. Jeho největší a nejkomplexnější dílo ovšem vyšlo minulý rok a my ti říkáme rovnou, máš se na co těšit.
Chuck Strangers je starosvětský a moderní zároveň, z každého aspektu alba cítíš neuvěřitelnou péči a lásku k žánru. Samotný poslech desky, nás přenesl o pár let zpátky. Nechceme znít jako nostalgici, album je moderní a rozhodně nezní old school, přesto má auru něčeho, co vybočuje z přirozeného toku času. A Forsaken Lover’s Plea je odyssea o romanci s hip-hopem. Chuck Strangers je na desce neuvěřitelně otevřený a introspektivní a skrze svůj vztah k rapu popisuje své okolí i nitro, současnost i minulost. Skladby jako Feelings, Home či Count on My Love jsou silně emocionální díla, která vás nenechají nedotknutelnými. Specifický je i mix a master alba, hudba tě obklopí a ty máš pocit, že jsi s rapperem sám/sama v uzavřené místnosti a slyšíš pouze jeho slova. Musíš se opravdu zaposlouchat a soustředit se, budeš ovšem odměněn/a. Desku produkoval sám Chuck, NV, The Alchemist, Animoss, Graymatter, zoomo a Obii Say. Obii, Remy Banks, Joey Bada$$ a Erick the Architect na albu hostují. Mistrovské dílo. „A forsaken lover’s plea, too G to take a knee Still I gave you all of me.“
9. Larry June – Doing It for Me
Larry June, prosluněné letní dny, soulful beaty a rap, který je poklidný a příjemně motivační. Ve světě rapu je jen málo lepších věcí. Umělec z San Francisca je ve hře již od roku 2010 a v roce 2023 vydal rovnou dvě fenomenální desky, The Great Escape (w/ The Alchemist) a The Night Shift (w/ Cardo). Doing It for Me pokračuje v jeho krasojízdě, a i když nenabízí nic inovačního, jak se říká, co funguje, není třeba měnit. Larry June tě za mikrofonem naprosto zhypnotizuje, k čemuž mu pomáhají beaty od producentů Harry Fraud, Cookin Soul, Cardo a dalších. Poslední track, Money Bag, je impozantní oslavnou hymnou, která nám bude hrát minimálně další tři léta. Ay ay ay, ay ay ay.
8. Dylan Gray – Graystation 2
Dylantheinfamous bezpochyby patří mezi nejlepší producenty současnosti. Jeho práce na albech GUANAHANI, XAONABO a APOXALYPSO s rapperem Obijuan je něco naprosto fascinujícího a patří mezi nejvýraznější umělecké projevy této dekády. Desku APOXALYPSO jsme jmenovali jako Nejlepší rapové album roku 2023 a proto jsme se nemohli dočkat toho, co si pro nás oba umělci v roce 2024 nachystají. Welcome To The Third Space. Hned z úvodu si dovolíme konstatovat, že Graystation 2 je Dylanovo nejlepší deska. Od první minuty tě pohltí naprosto jedinečný soundscape a nenapodobitelně úzkostná atmosféra. Jak sám Dylan avizuje, album zní jako meditace nostalgie a smrt naší budoucnosti. Byli jsme zrazeni a ponecháni smrti. Je to zvuk pozdního kapitalismu, svět, ve kterém se obklopujeme nespočtem věcí, které nás mají stimulovat, ale v sobě máme prázdno. Graystation 2 perfektně evokuje pocit bloudění prázdným světem, kde vyhasla veškerá naděje. Je to snaha být romantický ve světě, který omezil lidské vztahy na transakce, snaha milovat ve světě bez lásky.
Dylan je mistrný rapper a svými propracovanými texty kreslí vividní obrazy, které v tobě vyvolají spoustu emocí. Při poslechu alba jsme si vzpomněli například na filmy New Rose Hotel (1998), Demonlover (2002) a Red Desert (1964). Dylan vykreslil temný a prázdný svět s umem velkého vizionářského umělce, jehož dílo bude rezonovat i po několika dekádách. Nutno zmínit, že na albu hostuje plejáda talentovaných hostů a každý z nich předvedl prvotřídní výkon. Graystation 2 je album, které musíš slyšet. Ale měj se na pozoru, „Anything can happen in here.“
7. E L U C I D – REVELATOR
E L U C I D spolu s billy woodsem tvoří duo Armand Hammer, ale stejně jako billy, i on má fascinující sólovou diskografii. Před třemi lety vydal fenomenální třetí sólové studiové album I Told Bessie a zbytek je historie. Armand Hammer se mohou těšit čím dál většímu úspěchu, jejich hudba rezonuje u nových posluchačů a ti staří nepřestávají být fascinovaní, jak to ten billy a E L U C I D pořád dělají. Je na čase odhalit pravdu. E L U C I D svým čtvrtým sólovým albem REVELATOR odpaluje status quo, ale to, co najdeš v jeho sutinách, nechal na tobě. REVELATOR je revoluční a inovativní deska, jedinečné album, které nezní jako žádný jiný rapový projekt. E L U C I D se spojil s plejádou talentovaných producentů, bubeníků a jiných muzikantů a společně vytvořili nový soundscape plný výrazných bubnů, hrátek s tempem i pamětihodných melodií. REVELATOR je experimentální deska v tom nejryzejším slova smyslu, E L U C I D se za mikrofonem utrhl ze řetězů a evolucí prošly i jeho texty. Ty jsou abstraktnější, sugestivnější a plné výrazných asociací. E L U C I D útočí na smysly posluchače a nechá na něm, co si pod konkrétními verši představí. REVELATOR je pohlcující deska, která pořád překvapuje a ty v ní zmizíš a zapomeneš na reálný svět. Na konci ovšem přijde mrazivé vystřízlivění, když zjistíš, že to, co REVELATOR popisuje, je současnost, náš svět plný násilí a nespravedlnosti. „ALL POWER TO OPPRESSED PEOPLE, RED LIGHT ON THE VIRTUE SIGNAL FOR THE COME LATELYS, ESCALATE SINCE WE DONE WAITING, TAKE FREEDOM.“
6. Tyler, The Creator – CHROMAKOPIA
Nikdo to nedělá jako Tyler, The Creator. Rozhodně ne na úrovni mainstream rapu, který měsíčně poslouchají desítky miliónů lidí. Všechny jeho projekty se vyznačují tím, že se na nich Tyler převtělí do nové persony, vybuduje nový svět a vše spojí originální estetikou. Jinak tomu není ani u osmé desky. Tyler, the Creator si nasadil masku, aby ji konečně mohl sundat. Jsi světlem v hříšném světě. Vítej v CHROMAKOPII. Každým albem nás provází nový Tyler, každé se vyznačuje osobním růstem umělce. Doby Goblina jsou dávno pryč, přesto Tyler neztratil nic ze své aury či osobitého rukopisu. Teď si nasazuje masku, aby ji poprvé v životě mohl sundat. Jeho předchozí já, stejně jako osoby ve videoklipu ke skladbě St. Chroma, vcházejí do kontejneru, který Tyler odpaluje. CHROMAKOPIA je album vystavené kolem fikčního světa a maskovaného hrdiny, přesto je na něm Tyler otevřenější víc než kdy dříve. Každá skladba je pohled do zrcadla, prasklá iluze, souboj s krizí osobnosti, meditace nad určitým segmentem života. CHROMAKOPIA je album v tom pravém smyslu. Všechny skladby drží pospolu, mění se, vlévají se do sebe a společně tvoří jeden obrovský zážitek. Tohle je na poli mainstream rapu něco absolutně nevídaného, něco podobného zvládlo jen málo prominentních umělců (například ScHoolboy Q s deskou BLUE LIPS). Jen marně tu budeš hledat stand-alone singly, tahle deska dává smysl pouze od začátku do konce.
Tyler, The Creator album kompletně produkoval a jeho kreativita nás naprosto uhranula. CHROMAKOPIA je album žijící v post IGOR světě, obsahuje spoustu melodických prvků či překvapivých hudebních zvratů. Přesto se můžeš těšit i na tvrdý rap, tohle album je fúzí všeho, co na Tylerovo hudbě milujeme. CHROMAKOPIA odhaluje pravdu v pokřiveném světě. Paranoia není přítomna pouze v tracku Noid, ale je protkaná celou deskou. Tyler opravdu dospěl, na skladbě Darling, I si dokonce hraje s myšlenkou otcovství a zdůrazňuje, že každá osoba je jedinečná a okoření tvůj život unikátním způsobem. Přesto i tahle skladba má drzej Tylerovskej twist, kdy je ukončena prohlášením vypravěčky, že bys měl vždycky nosit kondom. Album je opravdu pestré, skladba Judge Judy má skoro až country vibe táboráku, přesto jí následuje esenciální rapovej gangsta banger Sticky. Pilířem desky je skladba Take Your Mask Off, kde si svou masku nesundává Tyler, ale skrze příběhy o archetypálních postavách vybízí své posluchače, aby sundali své masky, přestali žít ve lži a poznali sami sebe. Můžeš si to dovolit, protože světlem v tomhle světě jsi ty. Keep Shining. CHROMAKOPIA.
5. Navy Blue – Memoirs in Armour
Navy Blue, rodným jménem Sage Gabriel Carlos Atreyu Elsesser (všimněte si, že každé album z Saga of Sage tetralogie nese jedno z jeho jmen), produkuje a vydává hudbu od roku 2015, svůj studiový debut, Àdá Irin, ovšem vydal až v roce 2020. V roce 2023 Navy vydal své sedmé studiové album, Ways of Knowing, které kompletně produkoval Budgie a bylo prvním Navyho releasem poté, co podepsal smlouvu s labelem Def Jam. Poslední dva roky tvrdě pracoval na desce, která měla vyjít právě pod Def Jam, label se ovšem rozhodl album nevydat a Navy tak přišel o celou svou práci. V reakci na tuto událost vytvořil svou nejnovější desku, Memoirs in Armour, kterou vydal nezávisle. „It’s Navy Blue the Truest, it takes a lot to do this.“
Memoirs in Armour je svým zvukem blíže k Navyho starším deskám, přesto je dalším krokem kupředu. Navy Blue stále krystalizuje své rapové umění a na nejnovější desce píše efektivněji než kdy dříve. Posluchač se tak může těšit na spirituální cestu labyrintem sebepoznání, kde ti největší nepřátelé číhají v zrcadlech. Memoirs in Armour je motýlem zrozeným z temnoty a deprese.
„I couldn’t fake it, I’ma tell the truth
Depression was the birth of Navy Blue
My message is to serve a greater you
The transmutation of my hurt is now of use“
Time Slips by Navy Blue (2024)
Navy Blue se často vrací k minulosti, ke svým předkům, rodině i ke svému mladšímu já, aby pochopil přítomnost a mohl se každým dnem stát lepším člověkem. O produkce se postarali Chuck Strangers, Budgie, Child Actor, Nicholas Craven, Ntvrme, Graymatter, Grant Lapointe a sám Navy Blue. Za zvuků umění těchto mistrů se svitem Měsíce v zádech kráčí Sage Gabriel Carlos Atreyu Elsesserr do obětí La Noche (noci).
4. Roc Marciano – Marciology
Marciology… a cult. All Hail the King. Dovolíme si začít poněkud dramaticky, tohle album k tomu ovšem vybízí. Roc Marciano je rapper, kterého našim čtenářům snad nemusíme představovat. Nazvat ho legendou undergroundu by bylo málo, Marciano si vydobyl silnou pozici na scéně, kterou respektují i ti největší hráči. Přesto to je právě on, kdo se za posledních více než deset let nejvíce podílel na revitalizaci underground rapu. Drumless loops, silné texty a moderní pojetí gangster tématiky jsou jedny z několika prvků, které spojujeme právě s Marcianem. V roce 2022 se Marciano spojil s The Alchemistem a vydal své doposud nejúspěšnější album The Elephant Man’s Bones. Na konci loňského roku duo na album navázalo deskou The Skeleton Key, nám se ovšem o trochu více líbila deska, kterou Maricano vydal loni v dubnu.
Marciology je opulentní dílo, které čítá čtrnáct skladeb, z nichž si deset produkoval sám Marciano. Album má všechny prvky, kvůli kterým milujeme umělcovu hudbu: nekompromisní bars, chladné flows, jedinečný humor a naprosté rapové mistrovství. Přesto jsme od Marciana podobnou desku ještě neslyšeli. Roc opět dokázal, že nikdy nevydá stejný projekt dvakrát a znovu vytvořil jedinečný soundscape, který nikde jinde nenajdeš. Na albu se střídají temné beaty, které připomínají soundtrack k italským giallo filmům, soulful produkce s nádechem nočního New Yorku i opulentní beaty, které se prostě nedají škatulkovat. Marciano opět spojuje chladné životní pravdy a špínu ulic s luxusem. Marciology je další blyštivý přírůstek do bezprecedentní diskografie jednoho z nejlepších rapperů a producentů všech dob. Thank God For Roc Marci.
3. Sunmundi & klwn cat – Lived and Born
Třetí nejlepší album roku 2024 jsme za tým SudetyRaport zvolili průlomové dílo Lived and Born od producenta klwn cat a rappera Sunmundi. Před dvěma lety bychom ho představili jako dílo nováčků, dnes už to není vhodné. Oba umělci dokázali, že patří mezi mistry ve svých oborech, novou generaci umělců, kteří milují rap a budou tomuto žánru udávat nový směr. Album Lived and Born je jako intenzivní výlet do temných a záhadných hlubin lidské mysli. Je to setkání s hypnotizujícím zvukem a slovníkem, který zahání světlo, ale zároveň tě nenechá uniknout. Texty jsou jako obrazy, které se promítají do prázdných místností a posluchače uvádějí do stavu hluboké kontemplace. Každá skladba je jako pohled do nitra umělců, kteří se nebojí objevovat temné kouty lidské existence. Lived and Born je jistě náročný poslech, ale ten, kdo se rozhodne se do tohoto díla ponořit, bude odměněn neobyčejnou hloubkou a originalitou, která zůstane dlouho v paměti.
2. Mach-Hommy – #RICHAXXHAITIAN
Na druhém místě se umístila poslední deska Mach-Hommyho. Jeho album Pray for Haiti jsme jmenovali nejlepší albem roku 2021 a jeho nejnovější dechberoucí rapový počin nás ani v nejmenším nezklamal a vysloužil si krásnou stříbrnou pozici. #RICHAXXHAITIAN je monumentální kus umění na kterém hostují 03 Greedo, Black Thought, Roc Marciano, HEPHZIBAH, Drea D’Nur, Your Old Droog, Tha God Fahim a Big Cheeko, a beaty produkovali Conductor Williams, Quelle Chris, SadhuGold, KAYTRANADA a další.
#RICHAXXHAITIAN se bezpochyby zařadí do zlatého fondu hip-hopu. Nejenže Mach rapuje s neuvěřitelným umem, deska také nabízí podnětný obsah a ucelený nezapomenutelný zážitek. Hip-hop byl vždy žánr utlačovaných. Je to umělecká revolta proti systému, který vykořisťuje určité skupiny lidí. A málo států na světě může o útlaku mluvit se stejnou zkušeností jako Haiti. Mach-Hommy mistrně reflektuje problémy své domoviny, ale jeho myšlenky jsou širší a univerzálně aplikovatelné. Mach zmiňuje genocidu v Gaze, primárně se ovšem zaměřuje na samotnou podstatu pozdního kapitalismu. Celé společnosti jsou zneužívány proto, aby pár lidí, kteří vlastní největší nadnárodní korporace, mělo tolik peněz, kolik by žádný jedinec na světě neměl mít. #RICHAXXHAITIAN je další důkazem toho, že Mach-Hommy patří mezi největší umělce své generace. Je to dílo, které by měl každý slyšet. Nám nezbývá než napsat jediné, Pray for Haiti.
1. Ka – The Thief Next To Jesus
Dne 12. října roku 2024 zemřel Kaseem Ryan, producent a rapper vystupující pod pseudonymem Ka. Psaní těchto slov v sobě nese nepopsatelný smutek, tíhu, ale i vděčnost, že jsme měli takové štěstí a mohli minulý rok slyšet jedenácté a bohužel poslední album tohoto rapového velikána. Odkazu jeho díla se budeme věnovat v epilogu našeho žebříčku, teď se pojďme podívat na to, co nám Ka před svou smrtí nadělil. Na dílo, které je nejlepším rapovým albem roku 2024. Nehostinné ulice čtvrti Brownsville, Brooklyn stvořily mistra rapu, který má svým přístupem k hudbě blíže k velkým myslitelům a spisovatelům než ke svým rapovým kolegům. The Thief Next to Jesus je epos o zlu schovaném ve stínech, které podá pomocnou ruku jen, když v druhé třímá nůž. „They comme ci, comme ça, Want a world of superlatives? Come see Ka.“ Již v úvodu videoklipu k pilotní skladbě Such Devotion nám Ka dává vědět, že na své nejnovější desce sampluje gospel. Název alba, které si Ka kompletně produkoval, ovšem naznačuje, že nás nečekají příliš oslavné náboženské zpěvy. Ka náboženskou tématiku využíval již na albech Descendants of Cain (2020), kde život v Brookynském ghettu popisoval skrze Biblické paralely, a A Martyr’s Reward (2021), kde připomínal krvavé křivdy, s kterými se museli a musejí lidé tmavé barvy kůže vypořádávat. Deska The Thief Next to Jesus má opět svůj unikátní koncept. Je albem o lidech, vládách a systémech, které svým konáním, jenž prezentují za dobré, ale je schované v mlze lží, ostatním ubližují. V úvodní skladbě Ka kritizuje ostatní rappery, jenž glorifikují drogy a násilí a stávají se tak nástrojem těch, kteří omezují, kolonizují a utlačují lidi tmavé rasy.
To, že je Ka sečtělý a mimořádně inteligentní a empatický umělec, víme již několik let. Přesto nás fascinuje dechberoucí rozsah a komplexnost této desky. Ka doslova oživuje a zhudebňuje zážitek lidí tmavé barvy pleti, kteří vyrůstali v naprosto strašlivých podmínkách. Posluchač má tak všechny nástroje k tomu, aby se v něm vytvořilo obrovské pochopení a empatie. Všudypřítomné samply gospelu, silně harmonicky řízené vokály, prvky bluesu a beaty bez bicích vytvářejí klaustrofobickou atmosféru. Ka mění nádhernou hudbu v horor a odhaluje pravou tvář věcí. Odhaluje pokrytectví křesťanství a toho, jak bylo a je zneužívané bílými lidmi. Do opozice staví spiritualitu otroků, kteří díky víře získávali sílu, jež je udržela při životě, a náboženství, které je zabíjelo. The Thief Next to Jesus je masterpiece, vrcholné dílo žánru rapu, které se bude studovat další desítky let. „To succeed you’ve never seen such devotion.“
EPILOG
„To succeed, you’ve never seen such devotion (Never)
To succeed, you’ve never seen such devotion (Never seen)
To succeed, you’ve never seen such devotion (Never seen it)„
From Such Devotion by Ka
Věnováno památce a dílu Kaseema Ryana
Instagramový profil SudetyRaport jsme založili v roce 2020 hnáni touhou psát o rapu, kterému se zejména v České republice nedostává tolik prostoru. Několik měsíců jsme ovšem měli pouze prázdný a neaktivní Instagramový profil, věděli jsme, že chceme psát o rapu, ale ještě jsme nevěděli jak. Jednoho dne jsme slyšeli desku Honor Killed the Samurai a fascinováni její hloubkou, jsme o ní museli napsat. Vydali jsme tak náš první příspěvek. Nebýt Ka, tak možná nejsou ani SudetyRaport. Jeho dílo bude navěky inspirovat umělce napříč světem a stát jako pilíř a připomínka toho, že i z největší tmy, může vyjít světlo. Ka neposkytl inspiraci pouze umělcům, ale i nám, těm, kteří o rapu píší. Ukázal nám, že přemýšlet a diskutovat o podstatě rapu je mechanismus udržující zdraví a sílu žánru, jenž poskytuje sílu lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Proto je třeba ho nezneužívat, nevykořisťovat a přistupovat k němu s co největších pochopením. Odhodlání s jakým tvoří afroameričtí tvůrci, které jsou duší tohoto žánru, je něco, co je třeba obdivovat. Aneb jak říká Ka na skladbě Such Devotion: „To succeed, you’ve never seen such devotion.“ Odpočívej v pokoji.
