Hermit and the Recluse – Orpheus vs. the Sirens - Sudety Raport

Hermit and the Recluse – Orpheus vs. the Sirens

Hermit and the Recluse – Orpheus vs. the Sirens cover
Hermit and the Recluse – Orpheus vs. the Sirens cover

Orfeus, Hádes, sirény, Kyklopové, minotaur, Medúza či Kerberos nejsou pojmy, jaké byste na první dobrou hledali na rapové desce. Jak si na našem webu ovšem nesčetněkrát ukážeme, v tomto žánru vzniklo stejné množství unikátních děl, jako v kterémkoliv jiném. Dnes zavítáme do Brooklynu, ve kterém se ovšem nezdržíme dlouho. Vydáme se totiž na Homérovu odyseu.


Prolog

Ka, svým rodným jménem Kaseem Ryan, se narodil v New Yorku roku 1972. Raper, producent a také hasič, pochází z Brownsville v Brooklynu. S čistým svědomím a bez nějaké nadsázky ho můžeme pohodlně zařadit mezi nejlepší rapery všech dob. Za své působení na scéně vydal osm desek, každou s unikátním konceptem. Na albu The Night’s Gambit (2013) jsme se dočkali příběhů vyprávěných z pohledu šachového mistra, deska Honor Killed the Samurai (2016) je plná paralel se samurajským krédem a projekt Descendants of Cain (2020) staví na biblických referencích. My si dnes ovšem rozebereme album Orpheus vs. the Sirens (2018), jež Ka vydal s producentem Animossem pod pseudonymem Hermit and the Recluse.

James Joyce - Ulysses
James Joyce – Ulysses

Pokud patříte mezi sečtělejší posluchače, cover desky vám možná přijde povědomý. Název Orfeus rozprostírající se přes celou šíři coveru evokuje americkou obálku knihy Ulysses od významného spisovatele Jamese Joyce. Kniha pojednává o příhodách obyvatel Dublinu během jediného dne roku 1904, autor ovšem po celou dobu parafrázuje Homérův epos Odyssea. Ka tak stejně jako James Joyce přidává k modernímu městskému životu paralelu s řeckou mytologií a skrze symbolismus se snaží transcendovat své příběhy z mládí do něčeho, co stojí mimo sám čas. V umění vytvořeném po celou dobu lidské historie nalézáme stejné nosné myšlenky, jen jsou zasazené do jiného kontextu a plynou z odlišných situací. Ka si je vědom síly jakou symbolismus přináší a ve svém díle ho využívá naplno a hlavně efektivně.


I. Sirény

„K Sirénám nejdřív tvá loď vás přiveze. Bohyně tyto

každého člověka mámí, ať kdokoli z lidí k nim přijde.

Kdokoli z nevědomosti k nim přijde a uslyší hlasy

Sirén, k tomu se žena ni malá robátka jeho

neshluknou radosti plny — vždyť nikdy se nevrátí domů,

neboť Sirény lstné, jež sedí na břehu v trávě,

jasným jej omámí zpěvem.“

Odyssea – Homér, Zpěv VII.

První skladba desky začíná dialogem Jásona a Orfea vytaženého z filmu Jáson a Argonauti (1963). Seznamujeme se s bájnou postavou Orfea, básníkem, jež se snaží dostat na Jásonovu loď. Sám sebe představuje slovy: “Of death I am knowledgeable, Danger I do not fear and I can give you music, Music that will tame wild beasts, lift men’s hearts to heaven.” Skladba perfektně zachycuje chaos a brutalitu ghett plných cracku a Animosseova atmosférická produkce nastavuje tón celé desky. Ještě, než si rozebereme jednotlivé reference, pojďme se pozastavit nad tím, jakým způsobem Ka píše. Raper své příběhy vypráví z pozice člověka, jež již život na hraně zákona opustil a pouze rozjímá nad svými zážitky. O glorifikaci se zde nemusíme bavit, Ka všem svým příběhům dává neskutečnou hloubku a v každé skladbě slyšíte bolest. Díky neustálému reflektování toho, co již zažil, fungují jeho koncepty tak efektivně.

Jak Ka prozradil v rozhovoru pro Out Da Box TV, při crackové epidemii v 80. letech byl teenager, takže se musel již v útlém věku vypořádávat s problémy dospělých. Celé sousedství se potácelo v problémech a za chyby se platilo krví, vězením, či drogovou závislostí. Stejně jako Orfeus na své pouti, i Ka musel odolávat zpěvu nebezpečných sirén. Ty jsou v umění, stejně tak jako v Odyssee samotné, symbolem vidiny něčeho, po čem až nezdravě toužíme, něčeho, co nás zláká, ale poté zasadí smrtící ránu.

Jak píší Michelle Little a Laurence Steinberg ve své práci Psychosocial Correlates of Adolescent Drug Dealing in the Inner City: „Bylo nalezeno pět faktorů, jež signifikantně zvyšují šanci dospívajících prodávat drogy: nízká rodičovská kontrola, špatné životní podmínky v sousedství, nízká pracovní příležitost v sousedství, užívání nebo zneužívání návykových látek rodiči a vysoká míra deviace vrstevníků. Vztah mezi příležitostí k prodeji drog a frekvencí prodeje drog adolescenty byl částečně zesílen odcizením adolescentů od konvenčních cílů a odcizením od závazku ke škole.“ Vidina rychlého bohatství, jež by vám pomohla dostat se z propasti problémů zlákala velké množství lidí, s kterými Ka vyrůstal. V osmdesátých letech se ve Spojených státech počet mladistvých prodávajících těžké drogy zvýšil o 22 %. Jak již napsal Homér ve své Odyssee, ve výňatku, jež naleznete výše: „Kdokoli z nevědomosti k nim přijde a uslyší hlasy Sirén, k tomu se žena ni malá robátka jeho neshluknou radosti plny — vždyť nikdy se nevrátí domů.“ Ponoření se do obchodu s drogami má i přes vidinu úspěchu stejně jako setkání se sirénami destruktivní charakter. Nyní se pojďme podívat, jakým způsobem Ka ve svých skladbách popisuje své zážitky.

„Being deprived of the papes made a lot of mistakes in my era

Hard life, course you needed white horse to defeat the Chimera

Every morning wake, never caught a break, revealed I was jinxed

To be the man deciphers life’s riddle or get killed by the Sphinx.“

Ka, stejně tak jako jeho vrstevníci, udělal díky vidině volání peněz mnoho špatných rozhodnutí. Druhý řádek pak odkazuje na tragédii Bellerofontése, jež byl poslán zabít Chiméru. Aby úkol úspěšně splnil, potřeboval Pegase. Raper se každé ráno probouzel s vědomím toho, že je chycený v nekonečné smyčce problémů, které když nevyřeší, tak zemře (bude zabit Sfingou, jež připravila o život každého, kdo neuhádl její hádanku).

„Large crops or hard rocks, it’s like we all saw Medusa

Till the roar of the silence, we at war with the tyrants

Blocks of outlaws, but all we watch out for is the Sirens.“

Kreativita, s kterou Ka píše, je opravdu impozantní. V prvním z posledních třech veršů první sloky využívá dvojitého významu slova „stoned,“ a přirovnává stav po zakouření marihuany ke zkamenění po očním kontaktu s bájnou Medúzou. Dále až apokalypticky maluje vidinu útěku z problémů, jež ghetta přinášejí. Až se lidé dostanou z problémů (porazí tyrany), bude již naprosté ticho (nikdo nepřežije). Poté se vrací zpět k sirénám, alias nebezpečím, jímž se musí vyhnout.

„All this uncertainty was hurtin me, I fought it from birth

I’m here writing this priceless, they just reportin’ they worth.“

Skladbu pak zakončuje pocitem nejistoty, jež ho provází celý život a kritikou raperů, kteří se jen chvástají svým bohatství, zatímco Ka píše nevyčíslitelně. Dostali jsme se na konec první sklady. Výše uvedená kapitola měla vyzdvihnout citlivý způsob, jakým raper přistupuje k opravdu temným zážitkům a vážným problémům a podtrhnout odkazy na řeckou mytologii, které nejenže dělají album zajímavým a nutí posluchače více bádat, ale také reflektovaným problémům dávají jistou nesmrtelnost.


II. Oedipus

„Ten zabiv vlastního otce,

za choť ji vzal, však bozi ten čin hned roznesli v lidstvu.

Oidipús v rozmilé Thébě, ač veliké útrapy snášel,

Kadmovcům vladařil dále dle zhoubné úrady bohů.

Máť však sestoupla k Hádu, jenž silný je dozorce brány,

zvysoka na stropní rámec si připjavši z provazu smyčku,

v záchvatu hrozného žalu — a jemu jen zůstalo příště

útrap mnoho a mnoho, jež matčina přináší kletba.“

Odyssea – Homér, Zpěv XI.

Přesouváme se k předposlední skladbě desky, kterou můžeme vnímat jako jakýsi protipól k Sirénám. Nezmítáme se již v chaosu, jež vám neustále hází klacky pod nohy, ale rapera nacházíme v jeho klidnější části života. Ka se zde primárně zabývá hodnotami, jež z něj dělají toho, kým dnes je. Název si propůjčuje od postavy krále Oedipa, muže, jenž byl předurčen zabít svého otce a oženit se se svou matkou. Svůj osud nakonec naplnil, ovšem nezáměrně. Tato tragédie propůjčuje svůj rámec stejnojmenné skladbě, kde Ka vyzdvihuje hodnotu rodiny. Než se vrhneme na rozebírání skladby, musíme se s vámi podělit o historku, kterou producent prozradil v rozhovoru. Skladba začíná melodií, jež po několika vteřinách nahradí beat, do kterého Ka začne rapovat. Když Animoss posílal raperovi tento beat, tušil, že do úvodní melodie rozhodně rapovat nebude, přesto ji tam nechal. Ka si beat málem nepustil, natolik ho úvodní melodie odradila. Když ovšem zjistil, že slouží pouze jako jakýsi úvod ke skladbě a poté přichází hlavní beat, který se mu zamlouval, rozhodl se ji tam nechat.

Jak jsme již psali, gró skladby je rodina a hodnoty, které Ka ve svém životě uznává. I v samotném klipu vidíme fotografie jeho rodiny a přátel, a dále rapera, jak se s producentem Animossem prochází po nočních ulicích a užívá si svůj čas. Nalezneme zde i plno jejich přátel z hudebního průmyslu, jakými jsou například Roc Marciano, Chuck Strangers, producent Knxwledge, či Earl Sweatshirt. Refrén pak nese jasné sdělení: „I’m ill prepared, Apparently we ain’t family, you can’t relate.“

„Value some of your health? Humble yourself, show respect

Beef ignited, we felt the least bit slighted we chose the rep

These clones around me hunting for a bounty like Boba Fett

The worst evaded perpetrators are the ones you don’t suspect

To never get crossed by gift horse like when the Trojans slept.“

V první sloce Ka naráží na důležitost zdraví, pokory a respektu, nebyl by to ovšem Ka, kdyby se i v klidnější skladbě nevyjádřil k nekompromisnosti prostředí, ve kterém žije (klony okolo něj loví za vidinou odměny, jako Boba Fett). Poslední dva řádky se zabývají zradou, jež jako Trojský kůň přichází od lidí, od kterých byste to nejméně čekali.

„Won’t die in battle, mommy dipped me in that river styx

When the sucker tried to rupture my Achilles, I didn’t miss

The home we grace, only place ignorance isn’t bliss

A crapshoot for KA, ’cause every night two die, get the gist?

“Unfortunates” is what they called us ’cause our fortunes at birth

It’s clear I greet the air sweet, I’m the salt to the earth.“

Třetí sloka je pak ukázkou naprostého umělcova talentu. Opět se setkáváme s řeckou mytologií, konkrétně s příběhem Achillese. Toho podle mýtu jeho matka vykoupala v řece Styx, jež mu propůjčila nezranitelnost. Jediným slabým místem, jak jistě víte, byla jeho pata, za kterou ho matka držela. Ka ovšem podle svých slov v bitvě nezemře, takže pokud se mu někdo pokusí zasáhnout jeho Achillovu patu, on nemine. Dalším veršem vyzdvihuje lásku k domovu, kde nebylo místo pro ignoranci. „A crapshoot for KA, ’cause every night two die, get the gist?“ Crapshoot je hra v kostky, Ka tudíž využívá homonymity slova „die,“ jakožto smrti a „die,“ alias jednotného čísla od slova „dice (kostky).“ Podle svých slov tak hraje v kostky, protože každou noc dva zemřou. Sloku pak zakončuje slovy, že vítá sladký vzduch, ale on sám je solí pro zem. V jeho skladbách nalézáme totiž pravdu, která není příjemná.


Epilog

Nakonec chceme ještě vyzdvihnout práci producenta Animosse, jehož unikátní, skoro až filmový přístup k produkcím, vynáší kvalitu desky ještě o něco výše. Zvuk alba má jedinečnou mýtickou atmosféru, kterou v jiném rapovém díle nenajdeme. Orpheus vs. the Sirens je albem, jež v sobě obsahuje reflexy důležitých současných problémů, především těch spojených se životem v amerických ghettech, ale skrze paralely s historickým dílem a příběhy, jež svým životem žijí již několik tisíciletí, jim propůjčuje auru věčnosti. Oba umělci odvedli neskutečně dobrou práci a my jsme zvědaví, kam je jejich životní odysea ještě zavede.

„You either hunter or the prey, Pray you the hunter for hunters prey on you today.“

Zdroje: Sage Journals, A Building Roam, EricTheYoungGawd, Out Da Box TV