Vítáme tě u Rapového týdeníku 158: BABULA JUNIOR. Každé pondělí tě zavedeme do světa rapu a shrneme si ty nejdůležitější novinky, oznámení a události, které nesmíš minout. Z české a slovenské scény přinášíme texty o deskách BABULA JUNIOR by Patrik Love ICY L, devil may cry by Temný Rudo, Skeleton by Bone Constructor, Nakrmte krokodýly by Nakrmte krokodýly a Pseudonym Anonym by Tao Quit & DěsBěs. V článku nechybí ani Karlo, DON BART 001, Hugo Toxxx, D Ritch, CotijeDante a Strýc Nory. Světová scéna? Navy Blue, The Alchemist, DJ Premier, AKAI SOLO, Ty Farris, Apollo Brown, detahjae a spousta dalších. To vše a mnohem více najdeš v Rapovém týdeníku.
ČESKÁ A SLOVENSKÁ SCÉNA
Patrik Love ICY L – BABULA JUNIOR
Patrik Love ICY L se vrací s projektem BABULA JUNIOR a je to přesně ten typ alba, který buď miluješ od prvního baru, nebo si k němu budeš hledat cestu déle. Ale pokud mu dáš prostor, zjistíš, že pod vším tím hospodským chaosem, humorem a tanktalkem je citlivě trefený obraz český reality, který umí málokdo podat takhle autenticky. Už úvodní TANKTALKIN’ (prod. Idea) otevírá dveře do světa, kde se míchá nadsázka, syrovost a smutná pravda o tom, jak žijeme. Patrik píše o pivu, nálevkách, číšnících, kámoších, o generaci, která vyrůstala v hospodách a na ulicích, ale zároveň mezi řádky přiznává i to, jak těžký je se z toho kruhu někdy vymanit. Ta kombinace zábavy a melancholie je lidská. Známá. A místy až bolestně přesná. Humor tu není jen humor. Je to ventil. Když rapuje o drahých půllitrech, o opilých oslavách, o tom, že bychom napsali petice, ale jsme na to moc zlití, člověk se zasměje, ale zároveň cítí, že mluví o frustraci, která tu v nás bublá roky. To je právě to, co ICY L umí. Dát hlas lidem, jejichž svět je obyčejný, ale přitom plný zážitků, absurdit a malých tragikomických momentů. Track jako HOSPODA s Ca$hanovou Bulharem přidává energii, vtip a typický pražský kolorit. Je to projekt, který se s ničím nepáře, ale zároveň má srdce. Patrik Love ICY L nepředstírá, že je někdo jiný než ten, kým je a v době, kdy rap často pracuje s maskami, je tahle autenticita až osvobozující.
Temný Rudo – devil may cry
Temný Rudo, stejně jako jeho partner in crime Dušan Vlk, zkraje letošního roku navázal na úspěch toho loňského, který byl pro oba umělce zlomový, a vydal album in memoriam. Po debutu každý živý tvor na zemi zomiera sám, osekal svůj sound a upgradoval ho na kratším, kompaktnějším a říznějším albu. Letošní rok je pro československý rap opravdu velkolepý, proto jsme nadšení, že Rudo pokračuje ve své spanilé cestě skrze rapové dungeony a vydává druhou letošní desku, na které ještě pevněji utahuje otěže svého soundu a nabízí adrenalinem pulzující tracky. Nešľapte mladým na city, i ďábel může brečet. Temný Rudo na desce devil may cry naostřil alastor sword a prosekává si cestu skrze chaos svých emocí i apokalypticky působící současnou geopolitickou mapu. „Som podal ruku fantazii, druhou tahá nicota,“ rapuje na skladbě prekliaty kto prichádza feat. RNZ a pokračuje tak ve svém rapovém trademarku – temnou realitu přebíjí útěkem do ještě temnějších fikčních světů, které ovšem může mít pevně pod kontrolou. Čepel jeho meče má dokonce tři strany – dark Memphis rap sound je úderný a skvěle funguje na shows, popkulturní narážky a fantaskní koncepty jednotlivých skladeb dávají prostor zábavě a posluchačově imaginaci, pod povrchem se ovšem nachází upřímná zpověď zabírající témata od bytové krize až po frustraci z xenofobie a slovenské politické reprezentace.
Bone Constructor – Skeleton
Bone Constructor aka DJ Ghonzales vydal svou druhou letošní desku. Skeleton nabízí chladnější soundscape než Minerály, samotné beaty jsou ovšem stejně precizní. Producent, jehož desky zaštiťuje label Ty Nikdy, posledních několik let vydává autorské desky, kde se střídají instrumentální skladby s tracky, kde hostují opravdu zajímaví umělci. Skeleton není výjimkou, na desce zazní Žil Moc, samoráj, Vikavikoos a Jeha. Projekt působí opravdu chladně, beaty skřípou a šustí, jako materiály, které jsou deformovány pod dohledem zkušeného inženýra. Standout momentem je skladba s Žil Moc, která vyšla jako single. Po poslechu desky určitě doporučujeme zavítat (naladit) na SlowDown Radio, kde pravidelně běží rádiový pořad Kurátorská selekce s Bone Constructor.
Tao Quit (produkce DěsBěs) – Pseudonym Anonym
Tao Quit a DěsBěs si letos očividně plní autorské závazky na sto procent. Zatímco Tao kompletně produkoval DěsBěsovi jeho sólo debut Děs Běs Věc (který brzy vyjde) na albu Pseudonymu Anonymu zastávají role opačné. Deska ukazuje, jak moc tyhle dvě hlavy fungují v symbióze. Ne jako klasický rapper–producent, ale jako dva lidé, kteří si mohou dovolit absolutní divnost, protože se na sebe umí naladit. Album má sedm tracků a na první poslech působí jako sbírka absurdních říkaček, nevážných punchlinů a rapového dadaismu. Tao sám o něm říká, že to jsou hravé říčky bez větší hloubky, jenže to je přesně ten typ skromnosti, která tě nechá v půlce pochybovat, jestli si z tebe nedělá srandu. Protože Pseudonym Anonym je možná mnohem temnější, než se zdá, jen tu temnotu maskuje humor, přehráváním rolí a abstrakcí. Už samotný titulní track je proud zmatených obrazů, jako by Tao otevíral hlavu a nechal věty padat ven bez filtru. Na desce se objeví rovnou několik typů bars, který tě nejdřív rozesmějí, a pak ti docvakne, že se tu možná řeší úniky, terapie, přetlak reality. DěsBěsova produkce jede v modu syrové avantgardy. Beatům nechává prostor dýchat, občas šumí, občas duní a občas se tváří, že se každou chvíli rozpadnou. Do beatů Tao vplouvá jako chaotický proud vědomí, který ale drží rytmus pevněji, než se zdá.
PANTHER
DON BART 001 nám v dubnu letošního roku nadělil skvělé EP CAVALIERE DE VILLE a zhruba před měsícem masivní single PANTHER. Pod pojmem „masivní“ samozřejmě nemyslíme nějaké dosahy, DON BART je stále pod radarem mainstream posluchače, PANTHER je masivní ve své vizi a zážitku, který nabízí. DON BART má sebevědomí sound a jsme si stoprocentně jistí, že nám za svou kariéru nabídne spoustu skvělé hudby. Zpět ovšem ke zmíněnému tracku, pražská džungle totiž ožívá ve výrazných obrazech – DON BART 001 vydal fenomenální videoklip ke skladbě PANTHER. Videoklip, o jehož režii se postaral sám DON BART spolu s jer.puo a yachymspalek, je pevně uchopeným dílem, které prohlubuje atmosféru a vyznění původní skladby. Městské podsvětí se mísí s vysokou literaturou a vytváří tak fascinující mozaiku. Samotná skladba ve spojení s klipem bude rozhodně patřit mezi definující momenty rapového roku 2025.
Plague
Hugo Toxxx a D Ritch vypouštějí Plague, první plnohodnotnou ukázku z jejich společné desky C.W.A., která vyjde již v pátek 21. listopadu. Ti, kteří se dostali na minulý týden na listening party, už vědí, že přichází něco intenzivního. Pro všechny ostatní je Plague jasným signálem: tohle nebude projekt na pozadí. Tohle tě chytne pod krkem. Track stojí na tom, co oba dlouhodobě definuje: toxická poetika, syrový humor, nadsázka, egotrip, špína a lehkost v aroganci. Ale zároveň je tu slyšet i něco osobnějšího, něco jako nespouštějící tlak, únava ze scény, pocit, že všichni koušou, když povolíš. Je to track, který se tváří jako čistý flex, ale z jeho energií jde cítit i ta nervózní, neustále vibrující hladina, která Toxxxe i D Ritche žene dopředu. Tenhle chaos jako by byl jejich přirozeným prostředím. V bars oba přepínají mezi rolemi predátora, pozorovatele a rappera s šibeničním humorem. Toxxx zaujímá svůj ikonický suverénní tón, Ritch se do toho opírá svým hrubým šeptáním. Kombinace působí jako dvě hlavy jednoho zvířete. Plague je začátek epidemie, kterou si Toxxx s Ritchem sami pojmenovali a sami řídí.
Najhorší Vzor
Po propuštění z věznice se Karlo naplno vrátil na scénu albem Diabol V Slabom Tele, na kterém díky další kapitole svého životního příběhu nabývají jeho bars nového rozměru. Následovalo EP Znamenie Šelmy, kde Karlo vykročil vstříc introspektivnější poloze. Právě kombinace obrazotvorných slok popisující Karlovu minulost a podnětných úvah nad koncepty svědomí, spravedlnosti či svobody jsou devízovou Karlova díla. Jinak tomu není ani u nejnovějšího singlu. Najhorší Vzor by Karlo je další střípek do mozaiky života na hraně zákona. Temný mrazivý trap Karlo tvoří s nevídanou grácií. Je si vědomí každého aspektu své minulosti, a právě proto jsou jeho skladby opravdu myšlenkově podnětné.
Mercedes E
Strýc Nory dorazil s novou skladbou MERCEDES E, která je přesně tím, co od něj čekáme: upřímný a autentický rap. Už od prvních bars je jasné, že tady nejde o pózu ani trendové štěky, jde o člověka, který je pevně ve své kůži a má co říct. Text je mixem streetové poetiky, hravých punchlinů a introspektivních momentů. Strýc se nebojí mluvit o sobě, o minulosti, o lidech kolem sebe a zároveň dávkuje nadhled. Co je zajímavé, je tenhle kontrast, na jedné straně rap o autech, na druhé straně záblesky introspektivních myšlenek. Tenhle mix sebevědomí a lidskosti dělá track víc než jen rapový statement. Ukazuje, že Strýc není jen hlas, který má říkat cool věci, je to někdo, kdo zároveň prochází životem, řeší vztahy, své místo a hodnoty. Beat pod tím drží tuhle energii pevně pohromadě. Není to složitá produkce, ale ideálně vyvažuje Strýcovu expresivní flow a místy až chaotické myšlenkové proudy. MERCEDES E působí jako krátká projížďka životem Strýce Noryho. Trochu hlučná, místy drsná, ale pořád zábavná a lidská.
Lowkey v pí*i
CotijeDante se vrací s novou skladbou Lowkey v pí*i, která zní přesně tak, jak se jmenuje. Syrově, unaveně, upřímně. Tenhle track není o estetickým smutku ani uměleckým kalkulu – je to prostě hlas někoho, kdo si nese svoje a nemá potřebu to lakovat narůžovo. Text působí jako proud vědomí, který se přelévá mezi vzpomínkami na úplný dno, a mezi dnes už trochu stabilnějším bodem, kde se člověk snaží uhasit vlastní požáry i ty cizí. Zážitek je to místy až chaotický, ale právě ten chaos je to, co dělá track opravdovým. Je to vnitřní boj přepínající mezi rezignací a odhodláním.
NOVINKA TÝDNE
Navy Blue – The Sword & The Soaring
Není žádným tajemstvím, že americký rapper, producent, skateboardista, model a vizuální umělec Navy Blue, celým jménem Sage Gabriel Carlos Atreyu Elsesser, patří mezi naše nejoblíbenější umělce. Již od debutového alba Àdá Irin z roku 2020 sledujeme každý jeho hluboce introspektivní a emocemi nabitý projekt. Jeho loňskou desku, Memoirs in Armour, jsme zařadili mezi nejlepší desky minulého roku, proto jsme fascinováni, že jeho nejnovější deska The Sword & The Soaring, je ještě opulentnější a obsahově podnětnější.
Navy Blue je mistrem introspektivního rapu a album The Sword & The Soaring je hluboká sonda do jeho mysli a srdce, ve které se reflektuje svá traumata a střeží si chvíle a osoby, díky kterým dokáže milovat život. Již od úvodních tracků The Bloodletter a Orchards, které na sebe perfektně navazují, posluchači dojde, že The Sword & The Soaring je upřímnou a poklidnou cestou, která si vyžaduje čas. Celé album má stopáž úctyhodných 16 skladeb a i když je jeho soundscape velice atmosférický a soudržný, pestrý výběr producentů desce dodává spoustu příchutí. Je jako perfektně poskládaná kytice, jednotlivé květiny tvoří celistvé dílo, ale žádná nepřebíjí krásu těch dalších. Nosným tématem desky je poznání svého já, překonání traumatu a smutku, ale i láska k rodině. Sage dokáže každodenní emoce popisovat tak, že máš pocit, že sahají až k mýtickým bohům, objevování bolestí i radostí života působí jako nekonečná pouť, s kterou se každá generace musí vypořádat sama. Jediným hostem je one and only Earl Sweatshirt, kterému Navy již před deseti lety zaštiťoval art direction k desce I Don’t Like Shit, I Don’t Go Outside. The truest!
NOVINKY
Che Noir & 7xvethegenius – Desired Crowns
Minulý týden byl nabitý skvělými rapovými alby a výběr těch, o kterých napíšeme, byl pro nás opravdu těžký. Šli jsme na to ale šalamounsky a jedno album jsme zařadili do novinek. Neponoříme se tedy do jeho obsahu, ale album zasadíme do kontextu rapgame. Desired Crowns je splněný sen fanoušků rapu – Che Noir & 7xvethegenius vydali společnou desku. Obě rapperky patří mezi nejvýraznější hlasy posledních pěti let. Za svou kariéru vydali několik společných singlů a potvrdili tak neprůstřelnou uměleckou chemii. Bylo jen otázkou času, kdy dojde na společnou desku a tu jsme konečně dostali. Oba navíc mají velmi produktivní rok, 7xve vydala Self 7xve III a Che Noir dokonce tři skvělé desky. Desired Crowns je potvrzením nejen jejich umělecké chemie, ale i odhodlané práce a talentu.
Hanzai
Je málo rapperů, na které se můžeme již řadu let několikrát do roka s klidem spolehnout. Mezi ně patří CRIMEAPPLE, který je i letos neuvěřitelně produktivní a potvrzuje tím svou pověst jednoho z nejpracovitějších jmen současné rapové scény. Během roku 2025 stihl vydat hned několik projektů – Escama (w/ MichaelAngelo & Primo Profit), druhé pokračování své série Jaguar on Palisade, následně Rose Gold (w/ DJ Skizz) a nakonec i Bulletproof Chicken (w/ V Don). Každé z těchto alb podtrhuje jeho schopnost přizpůsobovat se stylu producentů, se kterými spolupracuje, a přitom neztrácet vlastní charakteristickou syrovost. Těmito čtyřmi alby jeho letošní práce ovšem nekončí. Singlem ZIPFILE totiž oznámil desku HANZAI, která vyjde již 28. listopadu. Jak název i cover napovídají, deska bude mít japonskou příchuť. Máme se na co těšit.
The Alchemist a DJ Premier world tour
DJ Premier & The Alchemist zahájili WORLD TOUR a už podle prvních záběrů z příprav je jasné, že to nebude jen koncert, ale moment, který si budeme pamatovat. Na Instagram hodili malou ochutnávku z příprav a člověka okamžitě uhrane atmosféra. Dva legendární producenti, kteří umí proměnit obyčejný večer v lekci z hiphopový historie. Zastávky jedou skrz celou Evropu a 9. prosince dorazí i do Prahy, do SaSaZu, kde rozhodně nebudeme chybět. A upřímně je hezký vidět, že tahle dvojice po dekádách práce pořád táhne, pořád inspiruje a pořád dokáže spojit lidi napříč scénou i kontinentem. Připomíná nám to, proč tenhle žánr milujeme. Pokud ještě nemáš lístky, tak fakt není na co čekat. Tohle bude moment, který nám ten rapovej rok 2025 krásně uzavře a dá mu ten správný podpis.
ALBA TÝDNE
AKAI SOLO – No Control, No Glory
Jak ustát chaos světa kolem nás? No Control, No Glory. Tisíc a jedna podnětných bars aneb AKAI SOLO vydal další album. Rapper z Brookylnu, pohybující se skrze zmatečný, nečitelný a propletený zeigeist jako Grip kapitán, již řadu let patří mezi nejvýraznější současné rappery. Právě onen chaos je devízou jeho rapového stylu, který je nejen jedinečný, ale i inovativní. Album No Control, No Glory je další sondou do jeho mysli, ve které se zhruba po třech skladbách ztratíš, ale právě to je na desce krásné. Probouzí v nás touhu objevovat a poznávat, rozbíjí stereotypy, pořádek a konvence. AKAI udělal další krok k údernějšímu soundu, beaty, které si vybírá, nedokážeme smysluplně škatulkovat, pokud tě baví hudba umělců jako MIKE, Earl Sweatshirt, Sideshow či Niontay, tahle deska by mohla být pro tebe. AKAI si navíc vybral beaty od sebranky opravdu talentovaných producentů: Wavy Bagels, Lonesword, groundskeepr, August Fanon, charlieonthetrack, Mari Geti, coffeeblack, Stability, Shungu, playahaze, všichni tihle umělci si zaslouží tvoji pozornost. Desku si můžeš poslechnout a koupit na Bandcampu a breakallrecords. „When I say ‘free the world’, I don’t forget nada.“ Free Tigray, Sudan, Kongo, Gaza.
Ty Farris & Apollo Brown – Run Toward the Monster
Až budou hip-hopoví historici budoucnosti dekonstruovat rok 2025, mezi jeho definující momenty jistě zařadí desku Run Toward the Monster. Po deseti letech čekání se totiž spojili dva detroitští titáni, producent Apollo Brown a rapper Ty Farris, a vydali syrový manifest o přežití, sebeuvědomění a odvaze čelit vlastní temnotě. Někteří rappeři dokáží psát způsobem, že poté, co vstřebáš jejich bars, cítíš, že potřebuješ pauzu. Čas, kdy tíha toho, co jsi slyšel, musí uzrát. Mistrem tohoto stylu plně respektující golden age hip-hop je i Ty Farris, jehož texty patří k těm nejlepším ve hře. Jsou to momenty na skladbě Beautiful Struggle, kdy Farris popisuje smrt svých rodičů, či cesta pouliční temnotou na skladbě Cold Is The Gun, kdy posluchače zamrazí při vědomí, že tyto příběhy opravdu někdo prožil. A právě v této emoci je zásadní síla této desky. O schopnostech Apolla Browna produkovat výrazné beaty, které dávají Farrisovi dostatek prostoru, přesto tě donutí kývat hlavou, tě snad přesvědčovat nemusíme.
detahjae – FLARE
detahjae vydal desku FLARE, která působí, jako kdyby nám otevřel dveře do své mysli přesně v momentě, kdy tam hoří požár, ale on místo panikaření jen dále tvoří. Je to album plné nálad, výbuchů, sebeobrany, humoru i momentů, kdy slyšíš, že ho některé věci hluboce bolí. A možná i proto to celé album působí tak lidsky. Tracklist je nabitý hosty, ale hudbě tě pořád táhne hlavně k detahjaemu. Jeho hlas, jeho rytmus, jeho zvláštní kombinace dravosti a zranitelnosti. FLARE není projekt, kde chceš hledat precizně uhlazený rap, ale energii, co přeskakuje jako jiskra. Jedním z vrcholů je Shirley Temple, která ukazuje, proč má tenhle člověk svoje publikum. Text je chaotický, upřímný a hlavně absolutně bez filtru. V prvním baru odhazuje vtipy i traumata, v druhým vybuchne frustrace z pocitu, že každý má názor na to, co a jak má dělat, a že i čtrnáctiletí mu radí, jak má znít. Je tam zároveň smích i únava, odstup i bolest. MARKTWOO na featu jen přileje benzín do ohně, lehkomyslná energie, trocha chaosu, trocha drzosti, je přesně to, co ten track potřebuje, aby se definitivně utrhl z řetězu. Co je ale nejdůležitější, FLARE působí jako album, který vzniklo proto, že muselo. Ne protože se čekal další release, ale protože detahjae potřeboval vyventilovat tlak, ať už jde o ego, kritiku, sny, smutek nebo jen obyčejný vnitřní chaos.
AJ Suede, Lord OLO, & TELEVANGEL – Relinquished
Relinquished je deska, která vznikla během jediného víkendu v TELEVANGELOvě studiovém doupěti v Portlandu a přesně tak zní. Jako tři umělci zavření v místnosti, umělci, kteří nepotřebují velké koncepty ani rozpočty, jen společný impuls, hlad po tvorbě a důvěru, že když se to nechá plynout, hudba si najde vlastní tvar. A našla. V krátkých, hutných skladbách, které se nebojí být temné, někdy až spirituální. TELEVANGEL staví produkce, které šustí potemnělou elektronikou, glitchovanými bubny a napětím. Je to zvuk, který se zavrtá pod kůži, nepřekombinovaný, ale detailní. AJ Suede i Lord OLO tenhle prostor vyplňují přesně tak, jak potřebuje. Introspektivně, lehce unaveně, ale pořád s ostrými pozorováními. Jedním z nejvýraznějších momentů je track Ultra Dark Funk, kde AJ Suede a Lord OLO předvádí, proč si lidé na scéně tak cení jejich upřímnosti. Text je proud vědomí, někdy ironický, jindy vyčerpaný, chvíli sebevědomý, chvíli přiznávající přešlapy. Rapují o generaci pohlcené algoritmy, o prázdnotě online zábavy, o tom, jak se život zrychlil, ale emoce ne. A zároveň tam probleskuje něco jemného, touha dělat věci po svém, dát dětem lepší svět, postarat se o mámu, i když to trvá déle, než by chtěli. Tohle je přesně ta lidskost, kterou v rapu často hledáme. Empatie je slyšet i mezi řádky. Relinquished působí jako projekt, kde si tři lidi navzájem dovolili být zranitelní, unavení, upřímní. Je to malá kronika jejich společného víkendu, záznam nálady, stínu, únavy, ale i radosti z tvorby. Něco jako když se po dlouhém týdnu zavřeš do studia, vypneš svět a jen necháš všechno, co se v tobě nahromadilo, projít mikrofonem.
Jay Cinema – A Smile to a Tear
Jay Cinema přichází s deskou A Smile to a Tear a už samotný název (jenž odkazuje na desku A Tear To A Smile by Roy Ayers) dokonale vystihuje, co můžeš čekat. A Smile to a Tear je album, kde se radost a úzkost neohrazují jako protiklady, ale fungují vedle sebe, jako dva stavy, mezi kterými Jay přeskakuje téměř v každém baru. Je to jemný, citlivý projekt, který zároveň nese sílu člověka. Celý release stojí na pestrém týmu producentů (pi, lilith, shemar, Tony Seltzer a další), kteří Jayovi otevřeli různé zvukové světy, od jazzově lehkých beatů přes melancholické viby až po hrubší, více undergroundový groove. Díky tomu působí album barvitě, ale pořád kompaktně. Jay si všude nese svůj upřímný tón, s hlasem, který místo agresivity pracuje s empatií, únavou, nadějí i vzpomínkami. Jedním z nejcitelnějších momentů je Split It Even s produkcí Tonyho Seltzera. Jay na tracku otevírá témata důvěry a loajality, mluví o přátelích, kteří ho drželi, když neměl nic, i o tom, jak jim to chce vrátit. Je to track o tom, co znamená sdílet, nezklamat a vyrůst v prostředí, kde se nic nedává zadarmo. Jay se na albu často dotýká témat, která bolí. Nejistota, strach z budoucnosti: ale vždycky v nich probleskne světlo.
DOPE ALBA
Pět výše zmíněných alb nejsou jedinými, které bys měl slyšet. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope desek, které nikomu nesmí uniknout. Dej šanci všem zmíněným projektům, každý jeden si to zaslouží.
Estee Nack & Friends – #MINIMANSIONDUST VOL. 7
The Musalini & $moove – Eye Candy
BoriRock & Tremendiss – VICTORY DISEASE
Valee & MVW – WHERE WERE WE
Teller Bank$ & Ed Glorious – The Wolf & The Walrus
Boldy James & Nicholas Craven – Criminally Attached
LOOK DAMIEN! & Monday Night – Quntana Place
Hatch Wiseguy – Dirt & Diamonds
TOBi & Real Bad Man – The Perfect Blue
Foul Mouth – Everybody Goes Crazy Once
VIDEOKLIPY TÝDNE
CAFALONIA by JasonMartin and Mike & Keys je love letter s největší možnou grácií.
Fight the power! Mike Shabb vydal videoklip k titulní skladbě své nejnovější desky.
Minimalistický videoklip ke skladbě No Vegetables nechává vyniknout Lil Yachtyho hypnotický rap.
gowillog album a film by billy woods & August Fanon je out now. O tom, že je to nezapomenutelný zážitek, tě přesvědčí videoklip ke skladbě Complications feat. Aesop Rock.
Boldy James, Nicholas Craven a Digggers je all-star team, který nás ještě nezklamal. Pusť si videoklip ke skladbě No Blemishes. Album Criminally Attached je out now.
DOPE VIDEOKLIPY
S pěti nejlepšími videoklipy rozhodně nekončíme. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope klipů, které rozhodně musíš vidět. Dej šanci všem níže zmíněným umělcům, zaslouží si to.
Earl Sweatshirt – Gamma (need the ♥)
The Musalini – Easy On The Eyes
TOBi & Real Bad Man „OUT THE MUD
KARRERA & ESTEE NACK – TABARNACK (PROD. MIKE SHABB)
Clipse, Pusha T, Malice, Stove God Cooks – F.I.C.O.
Jsme u konce dnešního novinkového souhrnu. Co nejvíce zaujalo tebe? Napiš nám na Twitter, Instagram, TikTok, Bluesky či Threads. S dalším Rapovým týdeníkem a výživnými novinkami ze scény se na tebe budeme těšit příští pondělí.
