Vítáme tě u Rapového týdeníku 141: E9 GGT. Každé pondělí tě zavedeme do světa rapu a shrneme si ty nejdůležitější novinky, oznámení a události, které nesmíš minout. Z české a slovenské scény přinášíme recenze desek E9 GGT by Rohony & mdmx a city&city by Bene & Video Dave. V článku nechybí ani Edúv syn, Dominik Holy, Lajfr & Anna Mercedes, 66domo & Tuqave, Peyseyko808, temny rudo, Katannah & Marko Damian, HirmixWYA & Hugo Toxxx a Tobby Shmurda. Světová scéna? Kemp Dupri & Ill-Sugi, JID, Sharpknel, The Alchemist & Freddie Gibbs, al.divino, Ski Mask The Slump God a spousta dalších. To vše a mnohem více najdeš v Rapovém týdeníku.
ČESKÁ A SLOVENSKÁ SCÉNA
Rohony & mdmx – E9 GGT
EP E9 GGT od Rohonyho a producenta mdmx je krátká jízda, ale taková, která tě donutí během tří zastávek přemýšlet, co vlastně žene člověka kupředu. EP funguje jako pokračování myšlenky z Rohonyho raného projektu Evolution (2019), ale s větší citlivostí, sebeironií i vnitřním konfliktem. Název E9 GGT je SPZka prvního auta (Mitsubishi Lancer Evolution) z již zmíněného debutového projektu: symbol rychlosti, svobody, klukovského snu. Na EP má každý track jinou tvář, ale společný otisk. Svět, kde se swag mísí s melancholií. Track LINCOLN je jako když se ti v hlavě zasekne myšlenka, která se pořád opakuje. Rutiny života, kdy utrácíš, ale zároveň se ptáš, proč vlastně. Rohony s lehkostí nahazuje slova o značkách a swagu, ale pod tím vším je slyšet únava. Nehraje si na postrapového kazatele, spíš člověka, který žije ve spirále. A přiznává, že možná ztrácí cit k tomu, co je pro něj důležité. Zvuk E9 GGT je jako město v dešti, trošku postapokalyptické, ale pořád s neony. Je tam rytmus, který tě nutí pokývat hlavou, ale zároveň tě udržuje na špičkách. Jako kdybys seděl v autě, motor běží, ale ty pořád váháš, jestli máš šlápnout na plyn.
Bene & Video Dave – city&city
Nejlepší rapové album historie je Illmatic, nebo Midnight Marauders? Tato zapeklitá otázka, na kterou není správná odpověď, uvozuje desku city&city by Bene & Video Dave a dává vědět, že odpověď není důležitá, prim totiž hraje samotná diskuze a emoce, které z ní srší. city&city by Bene & Video Dave je bezprecedentní dialog mezi slovenským a americkým rapem, přesatlanetický hip-hopový rozhovor probírající plejádu skvělých témat. 9,849 km dělí producenta a rappera Beneho a rappera a producenta Video Dave. To ovšem umělcům nebránilo aby nahráli společné album a připravili k němu i československou tour. Bratislavský umělec ze skupiny Modré Hory a americká legenda, kterou můžeš znát například z tria Previous Industries, již loni vydali dvě společné skladby. Jejich výměna emailů, beatů a slok nabírala na intenzitě a výsledek si již dnes můžeš poslechnout. Snad nikdy v historii tuzemského rapu se takhle přirozeně nepropojil dvoujazyčný rap (ignorujme spojení českého a slovenského rapu). Bene a Video Dave si nevyměnili pouze sloky, oni spolu na každé skladbě vedou opravdový dialog, společně probírají podnětná témata, doplňují se a vytvářejí dílo, která nabízí opravdu jedinečný zážitek. To, že na jedné skladbě uslyšíme Modré Hory a Previous Industries, nás ani ve snu nenapadlo.
Kukla Na Hlavě
Po paranoidní jízdě Kamera ví přichází druhá kapitola dystopického světa Edova syna a Dominika Holého: tentokrát už to není jen o kamerách. Kukla Na Hlavě je náhled do budoucnosti, kde už žádné „zítra“ není. Jen selekce, pozorování, ticho v hlavě a těžký beat z výrobní haly, která dnes lisuje drony a zítra možná emoce. Klip v AI prostředí působí jako ztracený záznam z vojenské databáze. Špinavý, rozmazaný, záměrně nečitelný. Postavy v něm nejsou lidé, jsou to siluety přeživších, vyhozené z reality do šedi algoritmů. Kukla není doplněk. Je to filtr mezi tělem a digitálním terorem. Mantra generace, kterou už nic nepřekvapí, ale pořád cítí něco hluboko v sobě. Edúv syn mluví jazykem odtrženým od lidí, ale ne od emocí. Rozhovory v textu působí jako pokusy o lidský kontakt ve světě, kde ho už nikdo nevede. Dominik Holy tomu dodává dimenzi zoufalství v klidu. Hlas, který už ani neřve. Producent mdmxboy2020 opět dokazuje, že má precizní cit pro neurózu. Beaty nezní jako hudba. Zní jako záznamový přístroj, který chytá poslední frekvence před výpadkem proudu. Hluk, výpadky, vibrace. Něco, co je napůl taneční, napůl varování. Tahle produkce nepodporuje rap, ona ho dusí, svírá, obaluje betonem. A to je přesně to, co tenhle track potřebuje. Kukla Na Hlavě není jen pokračování jejich společné estetiky. Je to záznam posledního nádechu svobody. Kamera už ví, systém už třídí, a ty se rozhoduješ, jestli si ještě schováš obličej, nebo už i duši. V tomhle světě není láska. Jen připojení. A možná pár chvil, kdy beat sedí s tepem, a ty víš, že ještě žiješ.
Ni**as in Pragis
Katannah přichází s novou skladbou Ni**as in Pragis, kde spojil síly s Markem Damianem a společně nám servírují nám nejen track, ale i vizuál. A co je hlavní? Nejde jen o vibe nebo techniku, jde o postoj, důraz, výpověď. Tohle není jen další rapový track, tohle je surový deník přežití, ambicí a neústupnosti v prostředí, který tě nechce vidět růst. Track je naplněný bars o tom, jaké to je jet na maximum i bez zázemí, bez kliky, bez polštáře. Tlak na hrudi a mikrofon místo terapie. Marko Damian přidává do skladby další vrstvu, ostré jazykové střihy, poetiku i přirozenou flow, která se neschovává za trend, ale spíše buduje vlastní kód. Společně vytvářejí obraz dvou rapperů, kteří se nehodlají nikomu zalíbit. Ať už Katannah rapuje o zradě, stresu nebo rasových podtónech, pointa zůstává, nevzdává to, i když mu často nikdo nevěřil. Skladba nepřesvědčuje nás, ale slouží jako vlastní připomínka, že i když se ti celý svět otáčí zády, musíš jít dál. Sám. V tichu. Pod radarem. Over time. Celkově jde o manifest síly, která nevzniká z bohatství, ale z bolesti a vytrvalosti.
orbis pictus
„Je jedno kolik hodin spánku, já nemám staminu,“ je vše vypovídající bar s kterým se nejeden z nás sžije. orbis pictus aneb škola hrou. temny rudo v nové skladbě jako Kacuhiro Ótomo pevně diriguje svou frustraci z xenofobie a slovenské politické reprezentace. Slava Ukraini! jako motto připnuté k novému videoklipu v sobě nenese pouze touhu být svědkem naděje a spravedlnosti, ale také vyčerpání, slabost a nekončící temnotu, která prostupuje skrze současnou Evropu ne pouze jako stín války na Ukrajině, ale také jako šířící se nenávist a neschopnost slovenské politické reprezentace adresovat a řešit důležité společenské problémy. temny rudo opět spojuje svoje charisma, popkulturní reference a videoherní poetiku – kdy každý další bar je nový level, který nás bohužel nenese vstříc uspokojivému finále, ale osekává náš gear a zvyšuje obtížnost.
Wanted
Lajfr a Anna Mercedes přinášejí klip k tracku Wanted, který pochází z jejich společného projektu BRAVO. Už název skladby napovídá – tenhle track není o hledání lásky, ale o tom, jaké to je být sám hledaný. Ženami, city, vlastními démony. A často možná i policií emocí, kterou člověk sám obchází obloukem. Lajfr s lehkostí rapuje o chaotických vztazích, o lenosti, o promiskuitě. Ale nejde o chvástání. Spíše o nepřiznaný smutek člověka, který se utápí v charismatu, protože nic jiného mu nezbylo. Přítomnost Anny Mercedes není v tracku jen ozdobou – je hlasem reality. Refrény, ad-libs nebo jen drobné vstupy dávají skladbě rovnováhu. Ona ví, co se děje. Vidí ten nepořádek, ale možná ho také miluje. Lajfr se nevymlouvá. „Už tak rok nespím sám“, říká bez okolků. Ale i v tom je slyšet únava. Není to člověk, který sbírá zářezy na posteli. Je to někdo, kdo už ani neví, proč pořád střídá peřiny. Nehraje si na „hráče“, ale zároveň se v té hře odmítá zastavit. Možná se bojí, že kdyby přestal, zůstal by jen prázdný pokoj a fotky lidí, kterým už nestojí za zavolání. Vizuálně klip Wanted působí barevně, energicky, místy vtipně, v čemž nabírá silný kontrast. Tohle není letní party track. Je to tichý výkřik schovaný za taneční pohyby. Lajfr a Anna Mercedes hrají dvojici, která se míjí na každém kroku, i když stojí vedle sebe. Vizuální jazyk pracuje se stylizací klipové estetiky, ale emočně se dotýká těch míst, kam se většina „bangerů“ bojí podívat.
Styl
HirmixWYA se představil širší mase posluchačů v roce 2021, kdy hostoval na Mumii by Hugo Toxxx. Od té doby vydal několik projektů, včetně svého nejlepšího díla Svetlo v Tme. Rapperův hypnotický hlas posluchače okamžitě omotá a nepustí, výjimkou není ani nejnovější single styl. Stylvymykající se šablonám a pohlcující kousavý rap, který tě nepustí: HirmixWYA a Hugo Toxxx jsou sami na své lodi. Ano, nejnovější single opět nabízí spolupráci Hirmixe a Baucha, kteří se každý svým způsobem vymezují proti klišé, zapšklé hudbě a fakeovému okolí. Hirmix se svou typickou razancí a Hugo svou ikonickou ležérností.
TRANCE D’ÉTÉ
Peyseyko808 na beatu, DON BART 001 za majkem, tohle duo přináší TRANCE D’ÉTÉ, track, který tě chytne za tempo hned po prvním dropu. Je to přesně ten typ věci, kterou chceš slyšet, když jsi venku, teplá noc, pohybuješ se s davem a světla blikají do rytmu. Tohle je věc na stage, na show, na ten moment, kdy všechno bouchne. Od prvních sekund je jasný, že Peyseyko věděl přesně, co dělá, beat je čistá energie, má bounce, má prostor, ale zároveň drží tlak. Melodie v pozadí připomíná letní euforii, ale basa ti to vrací zpátky na zem. A DON BART? Ten se po beatu prochází jak domovník po vlastním baráku. Track je sebevědomý, přímý a hlavně funkční, nehraje si na metafory, místo toho ti hází real time bars, jež v davu fungují jak spoušť. Je to rap o momentu, o chuti být tady a teď, o přepnutí mindsetu z přežívání do shutdown módu. „Chci krásnou slečnu. Chci noc, co trvá šest dnů. Chci klid i tlak zároveň.“
PRETTY MF
66domo před několika týdny vydal fenomenální a specifickým způsobem současnou a hluboce melancholickou desku side quest, která vznikla i díky spolupráci s uskupením Loudsilentboys. Vzájemnou uměleckou chemii mezi domem a mladým uskupením talentů můžeš nasát i v novém singlu PRETTY MF, na kterém se potkávají 66domo a Tuqave. PRETTY MF aneb když je dar protkán prokletím. Život protékající mezi prsty a neúnosné tempo, snaha přinést adrenalin do všednosti, promiskuita jako lék na smutek – oba umělci opět přinášejí silnou introspektivní výpověď a razantní emoce do zdánlivě jednoduchého a chytlavého tracku.
KOLIK?
Kolik chytrých punchlines popisujících špinavé pouliční práce vměstnal Tobby Shmurda do skladby KOLIK? Hodně. Po úvodním skitu samplujícím Leo Beránka naskakuje Tobby, který kultovní rapovou hlášku převrací a ohýbá ji svým potřebám. V podobném duchu pokračuje celá skladba, která je sestavena z jednoho zábavného baru za druhým. Celý track perfektně funguje i díky skvělému beatu, který Tobbyho rap nepřebíjí, ale pomalu vede. Připočti si k tomu chytlavý a hravý refrén a máš ukázkový špinavý rapový hit.
NOVINKA TÝDNE
Kemp Dupri & Ill-Sugi – CANARY
Americký rapper Kemp Dupri a japonský producent Ill-Sugi představují společné album CANARY, patnáctistopý projekt, který působí jako zvukový skicák osobní introspekce, klidu a subtilní poetiky. V době, kdy se většina rapových projektů honí za senzací a virálním dopadem, přichází CANARY s opačným gestem, je tiché, pečlivě vrstvené a velmi osobní. Většina skladeb má krátkou stopáž, což evokuje formát minimalistických vinět, které spíše než jako klasické tracky působí jako momentky, zachycené myšlenky, nálady a útržky životních reflexí, přesto album nepůsobí fragmentovaně. Ba naopak funguje jako ucelená, plynulá meditace nad vztahem mezi tělem a duchem, městem a přírodou, tradicí a současností. Úvodní skladba BK to JAPAN hned zkraje nastavuje tón celého alba: introspektivní, nikoli exhibicionistický, a svým nenásilným, klidným projevem vytváří prostor pro hlubší zamyšlení. Kemp Dupri se často vrací k motivům samoty, paměti a identity života muže tmavé barvy pleti. Nejde o tradiční storytelling, spíše o proud vědomí, stylově blízký jazzové improvizaci.
Rovněž producentská práce Ill-Sugiho je subtilní, sofistikovaná s bohatou texturou. Produkce kombinuje analogový feeling s elektronickými detaily, využívá prázdno i šum jako plnohodnotný nástroj. Na skladbách jako GYOZA, NIKUJAGA nebo SELECT FEW lze slyšet vlivy lo-fi estetiky, japonské ambientní školy i klasických boom-bap struktur. Vše je však podáno s nadhledem a precizností. Jídlo, oblečení, městské detaily, architektura, příroda. Album se často pohybuje na hraně každodennosti a symboliky. Tracky jako SHOYU RAMEN, LEMON GRASS nebo PIGEON HANDS nejsou jen názvy, ale i klíče k tématům všednosti a její poetizace. Celé album působí jako civilní, ale citlivě stylizovaný zápisník. Výjimečně působí také skladba RAP CHECK, jediný track s featuringem, který obstarává sám producent Ill-Sugi. Přináší moment přímější interakce a zároveň připomíná, že jde o kolektivní, byť minimalistický projekt. CANARY je albem pro posluchače, kteří nehledají okamžité uspokojení, ale spíše pomalé vrstvení smyslu. V dnešní době může působit jako nenápadný projekt, ale právě v tom je jeho síla, svou nenápadností a elegancí vytváří trvalý dojem.
NOVINKY
GDLU: PRELUXE
„Začátek této nové cesty po skončení The Forever Story byl velmi podivný, produktivní, ale zároveň únavný proces, ale já žiji podle rčení ‚Můžeš ovládat jen to, co ovládat můžeš‘. Takže tohle je první krok do nového světa, který ovládám. A je to sakra ošklivé.“ JID v květnu letošního roku spustil lavinu spekulací a emocí, když na YouTube vydal oficiální trailer k připravované desce God Does Like Ugly, která vyjde 8. srpna. Velkolepý návrat potřebuje velkolepá lákadla a tak nás JID minulý týden překvapil, když vydal EP GDLU: PRELUXE – čtyři skladby, které se na finální album těsně nevešly, přesto jsou s nim spjaté. Nebudeme lhát, my fanoušci exhibicionisticky rychlých flows nejsme, proto nás nové EP příliš neoslnilo, ale pro příznivce rappera půjde o splněný sen. Jsme zvědaví, jak se povede očekávaná deska.
It’s ShrapKnel Season!
It’s ShrapKnel Season! Duo ShrapKnel se představilo světu v roce 2019 projektem Cobalt, zlomovým momentem v jejich kariéře bylo ovšem self-titled album ShrapKnel z roku 2020. Curly Castro a PremRock se okamžitě zapsali do povědomí posluchačů jako jedni z nejlepších umělců, na které můžeš v rapu narazit. Jejich dvě poslední desky – Metal Lung (2022) a Nobody Planning To Leave (2024) jsme zařadili mezi nejlepší desky let, ve kterých vyšly. Není tak divu, že se na jejich nové album opravdu těšíme. Ani ve snu nás nenapadlo, že bychom se v následujících měsících dočkali desek rovnou třech. Ano, čteš dobře, ShrapKnel vydají rovnou tři desky, každou s jiným producentem. Svojí sezónu zahájí 17. července deskou Lincoln Continental Breakfast (w/ Raphy), budou pokračovat 5. srpna albem Saisir Le Feu (w/ Mike Ladd) a závěr přijde 26. srpna s albem Armature (w/ Ohbliv). Pár slov labelu Fused Arrow Records k deskám: „Během posledních šesti sezón se ShrapKnel vydali na cestu. Cesta DIY není vždy dlážděna štěstím a slávou, ale místo toho nabízí alternativní odměny těm, kteří ji hledají. Kromě bourání pódií a spalování nové země bylo cílem vybudovat lepší spojení se všemi fanoušky, a to se podařilo bez sebemenších pochyb. Mezi těmito nově vybudovanými mosty se ShrapKnel setkali se třemi neuvěřitelnými producenty, kteří jsou ze stejného těsta, ale pocházejí z výrazně odlišných regionů. Když se poprvé spojili, energie byla kinetická a tak vznikly tři nové LP.“
Alfredo
Slunce pálí, lidé se smějí, děti běhají mezi food trucky a někde mezi Wagyu meatbally a vůní čerstvý pasty to bouchá. Freddie Gibbs a The Alchemist přivezli svůj Alfredo’s Pop-Up na legendární Family Style Food Festival. Tohle není jen o merchy a hudbě. Tohle je láska k jídlu, k rapu, ke komunitě: naservírovaná v jednom talíři. Family Style Festival se konal opět s jediným cílem, spojit chutě a styly, které lidé milují, nejlepší streetwear, nejlepší restaurace z různých koutů USA, exkluzivní spolupráce, vlastní kuchařská soutěž a atmosféra, kde se cítíš jako doma. Letos ale přibylo něco extra, Alfredo, a.k.a. jedna z nejzásadnějších desek posledních let, dostala svůj vlastní kulinářský rozměr. Ve vlogu vidíme nejen legendární momenty z festivalu, ale i umělce Bun B, Boldyho Jamese, Daringera, Evidence, a hlavně pár záběrů ze studia, kde to pořád žije. V době, kdy se hudba často pálí rychle jak fastfood, tenhle projekt ukazuje opak. Deska Alfredo zůstává relevantní, živá, hmatatelná, a teď i doslova k ochutnání. Freddie s Alem nejsou jen v kuchyni nebo na stagi, jsou mezi lidmi. Jsou součástí komunity, ne nad ní.
ALBA TÝDNE
Tha God Fahim & Richard Milli – Omega Beams
Skvělé beaty, odhodlaný rap a mentalita, která nezná odpočinek. Deska Omega Beams ti nabídne přesně to, co čekáš. Tha God Fahim je nejtvrději pracující umělec na rapové scéně. Na albu Omega Beams, které produkoval Richard Milli, se opět ujal role mýtického rapového hrdiny. Nadpozemská výdrž, nekonečno bars a run, který je legendární. Fahim za rok 2025 vydal již patnáct desek, nečekej tak příliš inovativní či sofistikované tracky, tohle je rap přirozený jako dýchání samotné. Rap je Fahimova součást těla, každodenní rutina, superschopnost. Slouží k vyjádření myšlenek a emocí. Samozřejmě bychom o desce nepsali, kdyby nám nepřišla skvělá, Fahim dokáže se svými bars stále překvapovat a Richard Milli celý soundscape diriguje s mistrovskou přesností. K albu bohužel nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak rovnou celou desku.
Camden Malik & DVNTBEATS – PAPERWEIGHT
V čase, kdy se rap často balí do lesklé fólie, Camden Malik a producent DVNTBEATS přichází s deskou PAPERWEIGHT, která nic neobaluje. Je surová, krátká, účelná. Nehraje si na žánrovou velkolepost. Ale co jí chybí na délce, to vrací v tíze. PAPERWEIGHT je malý, těžký předmět, který má zabránit, aby se ti něco nerozfoukalo. Ten název tady sedí přesně. Tahle deska slouží jako závaží. Přitěžuje ti mysl. Připomíná, co všechno váží více než peníze, než rapový status, než povrchní loajalita. Váží minulost, trauma, přežití. Úvodní track Cargo nastavuje tón, minimalistická produkce s industriální škrábavostí, úsporné, ale rozhodné linky. Malik nerýmuje pro sport. On spíše říká věci tak, jak jsou. Ne pro tebe, ale protože musí. Nic mu nespadlo do klína. Všechno přišlo zabahněné, komplikované, bolestivé. Okolí? Past. Budoucnost? Nejasná. Ale i přes tu syrovost tu není sebelítost. Spíše klidně přijatá tíha. Produkce DVNTBEATS je perfektně sevřená. Nehraje si na melodramatickou krásu. Spíše vytváří prostor, kde i ticho má význam. Beaty jsou syrové, ale zároveň filmově konkrétní. Každý beat jako zaprášený záběr z kamerového systému ve sklepě. Nízké BPM, záměrná neuhlazenost, těžký groove.
Tylr C & $adflcko – Paradigm Shift
Některý desky nejsou jen kolekce tracků, ale volání. Volání k vědomí, k probuzení, ke změně. Taková je i Paradigm Shift, společný projekt Tylr C a $adflcko. Deska, která neomlouvá emoce, neobchází pravdu a nemluví potichu, i když má duši básníka. Tahle nahrávka je hluboce politická, ale ne ideologická. Nehledá jednoduchý viníky. Místo toho ukazuje na systém, který mele lidi na kousíčky. Track America Don’t Love Me je středobod celého projektu. Tylr C a $adflcko tady nevedou jen politický komentář. Vedou osobní zpověď člověka, který byl odmalička součástí systému, ale nikdy v něm nebyl vítán. Album je naštvané, ale uvnitř nese hluboký smutek a zklamání. Umělci neválčí pro válku, chtějí se vzdělávat, chtějí se osvobodit, chtějí otevřít třetí oko a hledat mír. Jenže jak hledat mír ve světě, který ti nepřeje ani dýchat? Ve své lyrice překračují hranice USA, mluví o Kongu, Palestině, Vietnamu, Iráku, Súdánu a připomínají, že útlak nemá národnost, ale podobu moci bez svědomí. Takhle propojený, globálně uvědomělý rap je vzácnost. A hlavně, vyznění projektu není jen pro efekt: je v něm skutečný zájem. O lidi. O pravdu. O spravedlnost. Beaty zní jako soundtrack k protestnímu pochodu, který se promění ve vnitřní modlitbu. Jemné klavírní smyčky, znepokojivé atmosférické vrstvy, podprahový šum, všechno jako by šlo proti očekáváním, aby tě to donutilo poslouchat pozorněji. Nic na desce není prvoplánové, všechno je promyšlené a v souladu s message. Paradigm Shift není album na pozadí. Není to chill. Není to ani pouhý hněv. Je to vědomá, odvážná výpověď o životě v systému, který tě zradil už při narození, ale ty se přesto nevzdáváš víry v jednotu, změnu a vyšší vědomí.
Termanology & Myster DL – Terminal Illness
Termanology je legendární rapper a producent z Massachusetts, který by už nikdy nikomu nemusel nic dokazovat. Přesto i po dvaceti letech v rapgame tvoří s vervou, zápalem a chutí někoho, kdo rap miluje každou svou buňkou v těle – protože zastavit, by byla smrtelná nemoc. Na své druhé letošní desce se spojil s producentem Myster DL a společně z té nejhlubší temnoty a dávno zapomenutých vzpomínek vykřesali desku, která s sebou nese závan pekla. Trauma, vzpomínky a bolest ožívající v propracovaných příbězích a nabírající tempo v pevně vedených špinavých beatech: Termanology & Myster DL vydali desku Terminal Illness. Pokud nevíš, zda deska bude pro tebe, máme pro tebe jediný úkol – pusť si skladbu The Raid a poté zbytek alba. The Raid je storytelling, z kterého mrazí, skřípající highlight alba. Policie klepe na dveře, drogy se splachují do záchodu a s nimi i vyhlídky na lepší život, vše co ti zůstalo, jsi ty sám. Termanology rapuje s přesností veterána, přesto jsou jeho bars živé a naprosto současné.
willjxmes & Mike Shabb – LOSSES TURNED 2 LESSONS
Montréal přináší dalšího fresh umělce na rapovou scénu – willjxmes na pohlcující desce LOSSES TURNED 2 LESSONS v hypnotické produkci by Mike Shabb vzpomíná na těžší časy. Mike Shabb není jen nejvýraznější rapper z Montréalu, ale spolu s Nicholasem Cravenem také nejvýraznější producent, kterého respektují OGs, ale on sám dává prostor novým talentům. Loni jsme díky němu objevili TRAPMAT SAVIORa a minulý týden narazili na willjxmese, jehož projekt LOSSES TURNED 2 LESSONS tě hned od úvodní skladby way back then pohltí. Rapperova melodická flow se rozpíjí a společně s Shabbovo hypnotickou produkcí maluje koláž roztříštěných vzpomínek na horší časy, z kterých vzešly životní lekce. Sám Mike Shabb a TRAPMAT SAVIOR na projektu hostují a všichni tři společně ukazují, jak bude znít rap budoucnosti, který respektuje kořeny žánru, ale nebojí se inovovat.
DOPE ALBA
Pět výše zmíněných alb nejsou jedinými, které bys měl slyšet. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope desek, které nikomu nesmí uniknout. Dej šanci všem zmíněným projektům, každý jeden si to zaslouží.
Splurgeboys & Novelist – Nov Flip EP
HAGAKURE & Nyeusi Loe – GIFT OF GREASES
Sankofa & G Fam Black – Monster Factory
MONEY MOGLY & TEV95 – WXLFGOATZ
Streets Soprano & Heckler – Birth of a Dynasty
Recognize Ali &Tragedy Khadafi – The Past The Present And The Future
Xcel – The Magnificent 7
Artisin & Reks – Kill Writers Block
Dough Networkz & DirtyDiggs – Above Cloud Vision
Smoke DZA – On My Way To Berlin
VIDEOKLIPY TÝDNE
MASTERSELF by al.divino je rapová masterclass.
Ski Mask The Slump God v megalomanském videoklipu Catch Me Outside 2 prochází velkoměstem, které žije jeho hudbou.
„Yeah, this is what you asked for.“ YL, Another Planet a illsugi vydali pilotní videoklip ke společné desce.
Léto začalo: Benny The Butcher vydal videoklip ke skladbě SUMMER ’25.
DJ LUCAS dává řád chaosu ve hypnotickém bangeru ETA REMIX.
DOPE VIDEOKLIPY
S pěti nejlepšími videoklipy rozhodně nekončíme. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope klipů, které rozhodně musíš vidět. Dej šanci všem níže zmíněným umělcům, zaslouží si to.
Sunmundi & Sasco – Clout Spells (feat. shemar)
Artisin & REKS (AR16) – „Kill Writers Block“
Radamiz, Fortes – The Good Part
Work To Do – Kingdom Kome x RUEN
Dave East & Young Chris – GET THAT $
Grand-O & Serg2x – Onomatopoeia
Larry June, Cardo Got Wings & E-40 – Ya Feel Me
Fliptrix x General Levy – Energy! Energy! Energy! (Prod. Forest DLG)
From, The 3 – Hurt November (feat. KayDank & Spirit.Gze)
Jsme u konce dnešního novinkového souhrnu. Co nejvíce zaujalo tebe? Napiš nám na Twitter, Instagram, TikTok, Bluesky či Threads. S dalším Rapovým týdeníkem a výživnými novinkami ze scény se na tebe budeme těšit příští pondělí.
