Vítáme tě u Rapového týdeníku 138: rnb. Každé pondělí tě zavedeme do světa rapu a shrneme si ty nejdůležitější novinky, oznámení a události, které nesmíš minout. Z české a slovenské scény přinášíme recenze desek BADBOY BERLIN by Arleta, Berlin Manson by NobodyListen, BRONCO by Cringe Prince, Wild Gringo by D Ritch. V článku nechybí ani Mike T, Katarzia, Vladimir 518, Loudz1, Fobia kid či Domo. Světová scéna? Slick Rick, Trellion, Niontay, AJ Suede, NEMZZZ, YL & SUBJXCT 5, Curren$y & Harry Fraud a spousta dalších. To vše a mnohem více najdeš v Rapovém týdeníku.
ČESKÁ A SLOVENSKÁ SCÉNA
BADBOY BERLIN & Arleta – RNB recenze
Arleta již krátce po vydání své debutové desky TOXIC RODEO prozradila, že společně s BADBOY BERLINEM chystají R&B projekt. To, že mají silnou vzájemnou chemii nejen v osobním, ale i v uměleckém životě, dokázala trojice skladeb na zmíněném albu TOXIC RODEO. Duo nám předvedlo jak tvrdý trap, tak R&B polohu, z které vychází avizovaná deska rnb čítající třináct skladeb. BADBOY BERLIN ještě před vydáním této desky prozradil, že letos chystá i sólový projekt, oba umělci tak scénu letos berou útokem.
Láska jako náplast na rány existenciálního smutku. BADBOY BERLIN & Arleta se objímají v temnotě, deska rnb rozhýbe i tvé emoce. Jak BERLIN zmiňuje na skladbě nad vodou – „sami jsme tak zranitelní,“ – album pojednává o silném romantickém, životním i uměleckém soužití, jejich láska nemá podobu nablýskané a nedosažitelné pohádkové iluze, je spíše o vzájemném pochopení a společném překonávání životních překážek. Album není pouze o lásce, je mnohem pestřejší. Důkazem jsou skladby real friends či psst. rnb je na poměry tuzemského rapu opravdu zranitelná a otevřená deska, kde nic není tabu. Vztahy s přáteli i rodiči se často bortí, noci pod vlivem drog nekončí, život často zklamává (i klame) a každý den alespoň krapet bolí. Cover alba perfektně vystihuje jeho obsah, čím blíž jsou umělci k sobě, tím větší je obklopuje světlo – všude jinde je temnota. Vyzdvihnout musíme i skladbu tenze, která se otevřeně a velmi osvobozujícím způsobem věnuje ženské sexualitě. rnb je povedený projekt dvou skvělých umělců, a i přesto, že téměř z každé skladby mrazí, je plný naděje a opravdu krásných emocí.
Berlin Manson & NobodyListen – Alternative für Disneyland recenze
Nebudeme se tu snažit kategorizovat a škatulkovat, přesto se asi shodneme, že synthpunková kapela Berlin Manson nedělá čistý rap a produkce by NobodyListen na jejich překvapivém společném EP také nejsou příliš hip-hopové. Obě umělecké entity se nicméně pohybují v kruzích úzce spojených s rapovou hudbou a náš web – naše pravidla, proto si dovolíme napsat pár slov k jejich skvělému projektu. Alternative für Disneyland by Berlin Manson & NobodyListen je alternativou k nenávisti šířící se dnešním světem, k paranoie života na umírající planetě. Název desky převrací jméno krajně pravicové strany Alternative für Deutschland, která se těší stále větší podpory. Tato strana je symbolem rostoucí nenávisti ve světě, která má jednoduchý recept na složité společenské problémy – omezování lidských práv a podněcování k agresi. Pokud jsi s hudbou kapely obeznámen, jistě tě nepřekvapí, že i nové EP je silně aktivistické a reflektuje spoustu současných společenských témat. Genocida v Gaze, růst podpory AfD a extrémní pravice ve světě, fašisté v Oválné pracovně, Hnutí pro život s vazbami na sněmovnu či prekarizace platformové práce důsledkem exploatativního kapitalismu jsou jen zlomkem problémů, které přilévají oheň do nestabilních časů. EP je krátké, úderné a plné skvělých hostů. Jeho urgentnost vybízí k aktivismu a zároveň slouží jako místo, kam se na chvíli můžeme schovat před smutkem a beznadějí, jež současná doba na mnohé z nás uvaluje. Na závěr si dovolíme vyznění projektu shrnout jednoduchou myšlenkou – ten jehož činy jsou okleštěné o lásku a empatii a vybízí k dehumanizaci, nenávisti a omezování práv určité skupiny lidí (určité orientace, barvy pleti či náboženské a státní příslušnosti) nikdy svými politikami nepřispěje k lepšímu životu nás všech. Tak jednoduché to je. A pro ty, kterým se nelíbí, že se na našem webu snažíme psát pozitivně a na každém uměleckém díle, o kterém píšeme, najít něco, co nás osloví, máme historicky první ostrou a nekompromisní kritiku (Berlin Manson & NobodyListen nám snad odpustí): kde je dopici Dušan vlk?
Cringe Prince – BRONCO recenze
BRONCO je skvělý příklad toho, co vznikne, když umělec vezme produkci do svých rukou a tvoří úplně podle sebe. Cringe Prince si celé EP produkoval sám, což není žádná lehká práce, znamená to mít naprostou kontrolu nad každým zvukem, každým beatem, a zároveň nese tuhle odpovědnost a kreativitu výhradně on. Čtyři tracky nabízejí originální zvukovou paletu, která si jde svou vlastní cestou. Beatově i atmosférou je to svěží, někdy hravé, jindy trochu neočekávané, ale vždycky s jasnou vizí a osobností. Tracky jako Bufanda Extra Larga nebo Kertag Flamenco ukazují, že Cringe Prince nehledá klišé, ale autentický styl, který dokáže být chytrý i zábavný zároveň.
D Ritch – Wild Gringo recenze
D Ritch na svém novém albu Wild Gringo servíruje pořádnou dávku surové reality bez příkras. Deska je krátká, rychlá a drtivá, každý track nese jasnou náladu a energii, která nenechá nikoho v klidu. Texty, jako třeba ve skladbě Roaming, jsou plné ostrých a upřímných pocitů, které se nebojí jít do kontroverze a osobních výpovědí. Je to hlas někoho, kdo stojí pevně za svými zkušenostmi, bez toho aby něco cukal nebo schovával. Tahle nahrávka není o cukrkandlu, ale o tom, jaký je život, když jdeš naplno, bez ohledu na to, co si kdo myslí. Temné, někdy až drsné obrazy v textech dávají posluchači prostor cítit frustraci, sílu i pocit nadřazenosti, když jdeš proti všem špatným vlivům a falešným lidem kolem sebe. Styl je bezprostřední, s vulgarismy, ale i upřímností, která prostě praští do obličeje. Produkcí i flow deska drží tempo a udržuje posluchače v napětí od začátku do konce. Nečekej žádné sladké melodie, Wild Gringo je spíš soundtrackem drsné ulice a vnitřních bojů. Pro fanoušky poctivého, nevyumělkovaného rapu, který se nebojí ukázat i tu méně hezkou stránku věcí, je tahle deska rozhodně silným zážitkem.
2 minúty nenávisti na ministerstve pravdy
Před několik týdny nás Fobia Kid překvapil oznámením desky SLOVAKIA NIGHTMARE, jejíž název avizuje, že nás čeká něco opravdu výjimečného. Pilotní single JEŽIBABA doprovázený skvělým videoklipem v sobě nesl silnou kulturní identitu spjatou s místem, které umělce formovalo. Slovenská současná společenská, kulturní i politická situace je bohužel velkým hnacím motorem pro spoustu umělců a vypadá to, že Fobia Kid novým albem hodlá komplexně popsat život na Slovensku v posledních několika letech. Zatímco první singl seznamoval posluchače s kulturou severního Slovenska a každodenními problémy, nový track je ostrou politickou kritikou. Fobia kid uvádí věci na pravou míru a Velký bratr není nadšený. Pusť si 2 minúty nenávisti na ministerstve pravdy, track, který používá analogii ke slavnému dílu 1984 a kritizuje kroky autoritářských a nekompetentních osob současné Slovenské politické vlády. Věříme, že nás čeká opravdu výjimečné album.
Vzorec Euforie
Loudz1 vydal nový videosingle Vzorec Euforie, a jestli máš rád rap, který nejde jen po povrchu, tady si přijdeš na své. Tenhle song je o síle přežít i v těch nejchladnějších chvílích, kdy život táhne za kratší konec. Loudz1 to servíruje s poctivým flow a textem, který ukazuje, že i když je kolem ledová krajina, pořád můžeš být tím, kdo prorazí. Beat drží energii, která tě nenechá chladným, a text plný emocí a bojovnosti ti připomene, že i když máš těžké chvíle, vždycky je cesta dál. Drží si své konexe a styl, který nezradí, jasný signál, že Loudz1 jde svojí cestou. Kdo má chuť na ledoborecký vibe s pořádnou dávkou upřímnosti, Vzorec Euforie je jasná volba
Twitch Streamer 200
Domo vypustil hned dvojitou porci vizuálů k nejnovější desce side quest. První klip je k tracku 200 a vizualizuje vnitřní monolog, kde Domo bez servítek reflektuje své myšlenky o životě, smyslu, strachu i lásce k lidem, i ve chvíli, kdy mu některé věci přijdou k ničemu. Singl je upřímné a často dosti syrové nahlédnutí do duše člověka, který bojuje s úzkostí a hledá, co vlastně znamená žít „dobře“. Text je jako rozhovor se sebou samým, který mnozí z nás znají, i když si to často nepřipouštíme. Vizuál k songu twitch streamer zase otevírá téma každodenního stereotypu, pocitu odcizení a touhy po vlastní cestě. Domo je někdo, kdo chce mít svůj klid, své tempo a vnitřní svět bez zbytečných rušivých elementů, jako jsou alkohol nebo povrchní vztahy. Skladba rezonuje s těmi, kdo se snaží najít vlastní rytmus v chaosu okolního světa a žít autenticky. Obě skladby působí jako upřímná zpověď, která zrcadlí momenty nejistoty, snahy i odhodlání, jež provází nás všechny. Domo nepředkládá kýčovitý rádoby řešení, ale autentickou výpověď, která dokáže zaskočit i podpořit zároveň.
Z fotky mý mámy kape krev
Třetí videoklip k desce Melodrama by Mike Trafik oživuje jeden z nejvýraznějších tracků z celé desky. Složité rodinné vztahy a niterní křivdy zabodávají drápy do vzpomínek i pocitů všech účastníků těchto životů – a Z fotky mý mámy kape krev. Již název skladby je velice sugestivní, vzpomínky převracející realitu, nostalgie spojená s bolestí – nesmrtelné vzpomínky na člověka, kterého v životě milujeme nejvíc, jsou pocákané krví. Katarzia & Vladimir 518 na tomto konceptu staví dva silné příběhy plné emocí a životních zkušeností nesoucí se od dětství až po současnost. Všechny tyto emoce a podněty podtrhuje fenomenální videoklip, z kterého jde poznat, že neslouží k propagaci desky, ale k umocnění síly vyznění dané skladby.
ALIBI
Hudba se roztéká, když 919gaijin pokračuje ve svém atmosféricky melodickém a melancholickém laidback stylu: single ALIBI avizuje, že se projekt J!N blíží. Po tracku GODDAMN, jenž byl již třetí předzvěstí chystaného projektu, který vyjde tento měsíc, následuje mlhavý a roztříštěný track ALIBI. 919gaijin naprosto přirozeně propojuje beat by YAN s osobitými bars, melodickou flow a hypnotickým přednesem. Všechny aspekty tracku se roztekly, aby se mohly spojit v jednu entitu.
Xanholics
LevakBob, jsemciganskrskr a SmeLLyMatY spojili síly a vypustili nový videoklip ke skladbě Xanholics, která nese produkci od YANa. Tenhle track má osobitý vibe, jednoduchý, ale chytlavý refrén tě snadno vtáhne do jejich světa. Text je minimalistický a dává prostor pro vlastní interpretaci a prostor všem, kteří se na podobné zážitky chtějí napojit. A pozor, už 12. července se blíží ECHO NIGHT III v Bike Jesus. Pokud máš chuť na pořádnou dávku fresh soundu a energií, tohle je akce, kterou bys neměl minout. Takže save the date, doraz podpořit tuhle crew, kde se objeví i BGS, Pyraboyz, Darko Don, Eddie Fresco a Casabkannka.
NOVINKA TÝDNE
Slick Rick – VICTORY recenze
Legendární The Ruler je zpátky. Po dlouhých 26 letech od posledního alba se Slick Rick vrátil na rapovou scénu a přinesl další dávku svého osobitého stylu. VICTORY je ambiciózní vizuální album, které kombinuje umělcův nenahraditelný styl vyprávění s vizí britského umělce a herce Idrise Elby. Deska vznikala čtyři roky mezi Londýnem a Francií, a její vizuální část, kterou režíroval Meji Alabi (známý z projektu Black Is King by Beyoncé), se natáčela na třech kontinentech: v USA, UK a Africe. Snímek jistě dodává desce nový rozměr, zatím se ale promítá pouze na speciálních akcích. Desku si ovšem již od pátku pustit můžeš a věř, že i bez filmového doprovodu se jedná o silně sugestivní a vizuální dílo.
Takto očekávané návraty to mají opravdu těžké a bylo jasné, že Slick Rick již nezpůsobí takovou revoluci, jako se svými prvními alby. VICTORY je i přesto velmi povedené album, které se vyhýbá všem neduhům podobných projektů. Deska trvá pouze 27 minut, nikdy tak nenudí a je ucelená. Slick Rick promlouvá k posluchačům a celým poslechem tě provází, máš tak pocit, že si dal s tvorbou desky opravdu záležet. Jeho rap je navíc až abnormálně smooth, soundscape desky vypadl rovnou z devadesátek, přesto je svěží a má specifický groove. Cuz I’m Here tě přesune na party minulého století, zatímco skladby Landlord či Documemts feat. Nas přináší ucelené příběhy s notnou dávkou humoru. Slick Rick již novou rapovou revoluci nepřinese, jeho návrat je ovšem důstojný, plný lásky k žánru i nových nápadů.
NOVINKY
Rhythm Roulette: 38 Spesh
“Sometimes I hear samples that automatically make me just want to start chopping it up.“ Těmito slovy startuje svou pouť novým dílem Rhythm Roulette producent, rapper a zakladatel labelu Trust Comes First – 38 Spesh. Mass Appeal nás znovu zve do světa, kde beat vzniká z ničeho. Tři náhodné desky, zakrytý zrak a crate digging přímo v proslulém newyorském A1 Records. Spesh sahá po zaprášených deskách, ne po lesklých novotách. Za pomocí MPC, trpělivosti a znalosti, kam co zasadit, staví beat skoro z ničeho. Využívá záměrně ponechané mezery v samplech, do kterých s chirurgickou přesností vkládá drum roll, který celou věc přetvoří. Všechno sedí, vše má místo. Výsledkem je kinematická věc, která zní jako soundtrack ke kriminálnímu neo-noiru z Bronxu. Spesh ukazuje, proč je na scéně tak respektovaný nejen jako rapper, ale i jako producent. Žádný prefabrikát, jen tvrdá práce, cit pro loop a umění najít krásu v nečekaném. Tohle není žádná laboratoř, tohle je kuchyně, kde se vaří na pocit, podle čichu, ne podle receptu.
Ullnevano – „Off Top“ Freestyle
Končit se má v nejlepším: tímhle pravidlem se hodlají řídit i lidé z Top Shelf Premium, jejich série „Off Top“ Freestyle se ve své deváté a poslední sérii pomalu blíží ke konci. Poslední série začala před šesti měsíci vystoupením skupiny Social Misfit, následovalo devět skvělých epizod a minulý týden své skills předvedl Ullnevano. Naskočil na beaty od Illiena Rosewella a logica marselise a prostory Top Shelf naplnil třemi minutami precizních rapových bars. Kadence, nápad, charisma i bezchybná technika – tahle perfromence nemá žádnou chybu.
GXFR DRGS
Jay Worthy bezpochyby patří mezi nejvýraznější umělce z Los Angeles. Jeho sound v sobě nese esenci West Coastu, který staví na klasikách žánru, přesto je moderní. Za svou kariéru formoval duo LNDN DRGS (w/ Sean House) a vydal společné desky s umělci jako Roc Marciano či Larry June. Před více než rokem jsme se dozvěděli, že rapper rozšířil kruhy labelu Griselda Records. I přesto, že s umělci z labelu spolupracuje a mají na kontě několik společných skladeb, nikdy jsme se nedočkali oficiálního Griselda debutu. To se ovšem brzy změní. Jay Worthy prozradil na Twitteru že na Griselda debutu s Westside Gunnem usilovně pracují a vyjde již brzy.
ALBA TÝDNE
Trellion & Danny Lover – Ok, the fire. recenze
Ano, návrat dua Clipse je obrovskou rapovou událostí, jestli jsme ovšem v roce 2025 něco nečekali, tak to byl návrat Trelliona. Když nás Bandcamp upozornil, že Trellion vydal nové album, mysleli jsme si, že se půjde o přidání nějaké starší desky na jejich stránku. Realita naprosto předčila naše očekávání. Trellion aka Lil Heart Attack, jeden z nejvýraznějších britských rapperů, opouští svůj tajuplný maják a po pěti letech se vrací na hudební scénu s novou deskou Ok, the fire. w/ rapper Danny Lover, která čítá sedmnáct skladeb. O Trellionovi jsme před třemi lety napsali esej, ve které jsme se věnovali jak jeho desce Lighthouse Tape, tak soundu, který s labelem Bad Taste přinesl na rapovou scénu. Sám Trellion na novém albu vyvrátil spekulace, že v době své hudební nečinnosti vedl restauraci: “I ain’t ever ran a restaurant”
Ok, the fire. je návrat v plné formě, album, které má naprosto specifickou atmosféru a soundscape. Oba rappeři opět mistrně a kontrastně propojují skoro až existenciálně mrazivě chladné a melancholické bars s inovativními beaty, které jsou až hypnoticky děsivým způsobem nádherné. Většinu desky produkoval 19.thou$and (Rest in Peace), který vytvořil jedinečný soundscape. Je osvěžující slyšet desku, která jde svou cestou, a nezní jako žádná jiná. Ok, the fire. je fenomenální dílo a jedna z nejlepších desek letošního roku. K albu nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak klip ke skladbě DOLO.
Mary Sue and the Clementi Sound Appreciation Club – Porcelain Shield, Paper Sword recenze
Jsme nesmírně vděční za každého nového umělce, kterého objevíme, zejména, když je jejich dílo tak výrazné, jako jsou desky by Mary Sue. Singapurský rapper za necelé dva roky vydal tři naprosto speciální desky – For Sure, CACOPHONOUS DIGRESSIONS, A RECORD OF A MOMENT IN TIME (w/ psychedelic ensemble.) a Voice Memos From A Winter In China, které nejenže zní, jako něco, co jsme nikdy dříve neslyšeli, ale přináší pro nás (posluchače z Evropy) naprosto nové kulturní a společenské vjemy. Výjimkou není ani nové album – Porcelain Shield, Paper Sword, které opět dokazuje, že Mary Sue patří mezi nejlepší rappery nové dekády. Jak umělci avizují: „Takhle to dopadne, když MC/producent vyroste na abstraktním hip-hopu, jihovýchodoasijských samplech a taoistickém folklóru. Spolu s Clementi Sound Appreciation Club (pětičlennou kapelou mladých hudebníků ze singapurské jazzové scény) Mary Sue propojuje samply s živými nástroji.“ Jádrem alba je příběh věštkyně cestující časem, která se snaží najít smysl v moderním světě – tam, kde stará moudrost působí křehce a pravda se neustále mění. A právě tento koncept zapříčiňuje, že deska ozvláštňujícím a jedinečným způsobem reflektuje současné turbulentní časy. Podobné koncepty v rapu často berou sci-fi podobu, Porcelain Shield, Paper Sword využívá spíše duchovních, pohádkových a fantaskních prvků. Deska je plná úderných pravd vycházejících z lidových rčeních či podobenství skrze zvířecí chování. Zářným příkladem je skladby Mosquito, kde Mary rapuje:
„All that’s left are bones—they display it and turn to pacifists
I won’t bug you, but I’ll punctuate the emphasis
Mosquitoes don’t got purpose, but these bloodsuckers getting rich
The pests who don’t survive are the ones who never had to flinch“
Soundscape desky je něco, co jsme ještě nikdy neslyšeli, živé nástroje jazzového orchestru se propojují s Jihovýchodoasijskými samply a taoistickým folklórem. Vydat čtyři takto výrazné, odlišné a kvalitní desky za necelé dva roky? Mary Sue se zapisuje do historie.
Jalen Frazier & godBLESSbeatz – ETHICS OF WAR recenze
Album ETHICS OF WAR od Jalen Fraziera a godBLESSbeatz je víc než jen hudba, je to syrová, nefiltrovaná výpověď o životě na ulici, protkaná osobními prožitky a tvrdou realitou. Skladba JUST WAR THEORY je toho názorným příkladem, každý bar pulzuje autenticitou a bolestí, ale i nezdolnou vůlí přežít. Od prvních okamžiků je jasné, že se nejedná o povrchní poslech. Jalen Frazier se prezentuje jako vypravěč, profesor ulice, který svými slovy maluje obraz světa, kde loajalita a důvěra jsou vzácné komodity. Cítíme tíhu jeho slov, když hovoří o ztrátě blízkých a návratu k podstatě, k tomu, co ho drží při životě. Je to příběh o tom, jak se i v té nejtvrdší realitě snaží najít smysl a držet se svých zásad. ETHICS OF WAR není jen o násilí a boji; je to také o vytrvalosti, loajalitě a snaze udržet si integritu v náročném prostředí. Jalen Frazier a godBLESSbeatz nám předkládají autentický obraz života, který je pro mnohé nepředstavitelný, ale který je realitou pro spoustu lidí. Album je svědectvím o síle lidského ducha a schopnosti přežít a vyjádřit se i v těch nejtemnějších časech. Je to deska, která nutí k zamyšlení a která zanechává hluboký otisk. K albu bohužel nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak video ke skladbě All Love Until It’s Not.
Rasheed Chappell & Mickey Blue – Speer Village Alum recenze
Na nové desce Speer Village Alum se Rasheed Chappell spojil s producentem Mickey Bluem a společně doručili syrový projekt, který nezní jako produkt studia, ale jako záznam ze života. Deska má devět tracků, každý je krátký, úderný a bez zbytečných okolků. Všechny beaty jsou minimalistické, často jen dusivé smyčky a bicí, které nechávají dost prostoru textům, a ty ho opravdu využívají naplno. Chappell rapuje přesně tím stylem, který nepotřebuje refrény ani efekty, jeho texty působí jako pozorování zevnitř systému, který lidi drtí pomalu, ale až do morku kostí. Není to glorifikace násilí nebo drog, spíše surový záznam toho, jaký to je být mezi tím, kde často neexistují dobrý volby. Track Glass Candle v sobě nese esenci desky, působí jako příběh z jednoho večera, ale je shrnutím celé mentality místa, kde se přežití rovná podezřívavosti a rychlé reakci. Mickey Blue nechává beaty dýchat, občas až dusit. Žádné okrasné vrstvy, všechno je postavené na atmosféře, loopu a přesnosti. K albu bohužel nevyšel žádný videoklip, přikládáme tak video ke skladbě MADE.
Spank Nitti James & Hit-Boy – High-Class Wiggler recenze
Tohle není žádná ušlechtilá elegance ani nahrávka na pomalý rozjezd. High-Class Wiggler je syrový, sebejistý projekt, který tě chytí hned první basovou linkou a nepustí. Spank Nitti James rapuje ostře, s nadhledem člověka, který ví přesně, co říká, a proč to říká oním tónem. Není to teatrální, ale rozhodně to má váhu. Hit-Boy chrlí beaty jako na běžícím páse, ale žádný z nich nepůsobí genericky. Jsou nabroušené, často přímočaré, s neklidným groovem, který žene věci dopředu. Hodně bicích, jasné spodky, sem tam střih do zvláštního loopu. Nehraje si na art, ale všechno zní špičkově. Prostě banger territory, rap do auta, posilovny, nebo na odpočinek, když chceš vypnout a nechat tělo reagovat. Spank má flow, která si nevymýšlí pózy. Raduje se z úspěchu, ale mluví o něm jako někdo, kdo si ho musel tvrdě odmakat. Mesmerized s 03 Greedem je jasný highlight, skoro hymna o přežití a růstu, od lidí, které nikdo nevedl za ruku. Greedo přináší silnou emoci, ale ne na úkor tvrdosti. Celá deska drží pohromadě díky své přímočarosti. Není to koncepční album, ale má jasný postoj.
DOPE ALBA
Pět výše zmíněných alb nejsou jedinými, které bys měl slyšet. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope desek, které nikomu nesmí uniknout. Dej šanci všem zmíněným projektům, každý jeden si to zaslouží.
Tha God Fahim, Nicholas Craven – Dump Gawd: Hyperbolic Time Chamber Rap 13
Mark 4ord – Floral Pics
AJ Tracey – Don’t Die Before You’re Dead
YL & Subjxct 5 – RRR & 2oo4 Presents…Only Ones Taxin‘
Red Inf & Element Bolo – Queens Bound
Rhys Langston – Pale Black Negative
King Trav & Hagakure – ARAMAIC
JaeFrmJerz & Grimm Doza – GRIMMJERZ 2
Mad1ne – I Don’t Know How Not 2 Rap
Jae Haze & DVNTBEATS – Free Bass
VIDEOKLIPY TÝDNE
Niontay v ulicích Marseille, rap jako manifest, který se nese celým světem. Pusť si videoklip ke skladbě 32ummers.
AJ Suede ohýbá realitu okolo sebe jako Neo, autonomie je jeho nejsilnější zbraň. Pusť si hypnotický videoklip.
NEMZZZ FEAT. LATTO? Videoklip ke skladbě ART je správně filmový i rapově chladný a drzý.
YL & SUBJXCT 5 doplňují vydání společné desky jedinečným videoklipem ke skladbě WHO RRR BE.
Ani v záplavě ikonických automobilů se Curren$y, Harry Fraud a Bruiser Wolf neztratí. Naopak, všechnu pozornost strhne jejich umění.
DOPE VIDEOKLIPY
S pěti nejlepšími videoklipy rozhodně nekončíme. Vybrali jsme pro tebe dalších deset dope klipů, které rozhodně musíš vidět. Dej šanci všem níže zmíněným umělcům, zaslouží si to.
Manics x Dylantheinfamous – Zushi
??? X BONEWESO – „ANCIENTVUDU“ FEAT. ERG ONE | THEHIDDENSPLASH
Da$H & HTN – „RULES OF ENGAGEMENT“
Larry June & Cardo Got Wings – On The Unda
Knowledge the Pirate – Golden Rules
Starz Coleman – The Kalashnikov Bible (prod by Zica)
Jsme u konce dnešního novinkového souhrnu. Co nejvíce zaujalo tebe? Napiš nám na Twitter, Instagram, TikTok, Bluesky či Threads. S dalším Rapovým týdeníkem a výživnými novinkami ze scény se na tebe budeme těšit příští pondělí.
